v[68v]číslo strany rukopisusadil jej v kládu, ješto byla v jámě benjaminskéj v hořější a v domu božiem. Jr20,3 A když nazajtřie usvetlo, vyvedl Phasur Jeremiášě z klády. I řekl[afb]řekl] rzyekl k němu Jeremiáš: Ne Phasurem nazval tě jest hospodin, ale úžěst se všěch strán. Jr20,4 Neb to praví hospodin: Aj toť já dám tě v úžěst a všěcky přátely tvé a sejdú od mečě nepřátel svých a oči tvoji uzříta. A vešken duom judský dám v ruku krále babylonského a přivede jě do Babylona i ztepe jě mečem. Jr20,5 A dám vešken nábytek města tohoto a všecko[afc]všecko] wſſyeczko úsilé jeho i všecko[afd]všecko] wſſyeczko dobytie jeho a všěcky poklady králóv judských dám v ruku v jich nepřátel a rozberú jě a poberú i donesú do Babylona. Jr20,6 Ale ty, Phasur a všickni bydliteli domu tvého pójdete na vězenie a do Babylona, ale ty, Phasur a všickni bydliteli domu tvého pójdete do Babylona, přijdeš a tu pohřeben[afe]pohřeben] pohrzyeben budeš ty i všickni přietelé tvoji, jimžto[aff]jimžto] gymztoto s prorokoval lež. Jr20,7 Omýlil si mě, hospodine, i jsem[137]přeškrtnuto: omyſſlen omýlen, silnější si mne byl a rozmohl si sě, učiněn sem na smiech veš den, všickni pomrdali na mě, Jr20,8 neb již dávno mluvím ohlašujě nepravost a pohubenie za obyčěj volaji. A učinila mi sě jest řěč božie na potupu a na smiech veš den. Jr20,9 I řekl[afg]řekl] rzyekl sem: Nevzpomanu naň, ani budu mluviti viece[afh]viece] wyeczye ve jmě jeho. I učinil sě jest na mém srdci[138]přeškrtnuto: ohen jako oheň živý a zavřěný jako v kostech v mých. I nestačil sem trpěti nemoha, Jr20,10 neb sem slyšal úkory mnohých a hruozu v uokolí. Stíhajte[139]ſtyhagyte z ſtyhagytecze škrtem písaře a přědstihnem jeho ode všěch mužóv, jížto sú byli pokojní moji a střěhúce boka mého, zdali by kak sě omýlil, a svítězili bychme proti jemu a obdržěli pomstu od něho. Jr20,11 Ale hospodin se mnú jest jako válečník silný. Protož, jížto stíhají mne, roznemohú