[63v]číslo strany rukopisuke mně: Neroď prositi za lid za tento na dobré. Jr14,12 Když sě budú postiti, neuslyším proseb jich, a pakli budú obětovati žžené oběti a bité oběti, nepřijmu jich. Neb mečem a hladem a morem já jě strávím. Jr14,13 I řekl[acw]řekl] rzyekl sem: A, a, a, hospodine bože[acx]bože] bozye, proroci dějí jim: Neuzříte mečě a hlad nebude u vás, ale pokoj pravý dá vám v tomto miestě. Jr14,14 I řekl[acy]řekl] rzyekl jest hospodin ke mně: Křivě proroci prorokují ve jmě mé, neposlal sem jich a nepřikázal sem jim, ani sem mluvil k nim, viděnie lživé a proročstvie lstivé a svedenie srdcě svého prorokují vám. Jr14,15 Protož toť praví hospodin o prorociech, jížto prorokují ve jmě mé, jichžto já sem neposlal, a řkúc: Meč a hlad nebude v zemi v téjto, od mečě a ot hladu stráveni budú proroci ti jistí Jr14,16 a lidé, jimžto sú prorokovali, budú pometáni[acz]prorokovali, budú pometáni] prorokowaly pometany na cěstách jeruzalémských a od hladu a od mečě a nebude, kto by pochoval jě, oni a ženy jich, synové a dcery jich, a prolí na ně zlé své Jr14,17 a dieš k nim slovo toto: Toneta oči moji slzú přěs noc a den a nemlčta, neb potřením velikým potřěna jest panna dceře[ada]dceře] dczerzye lida mého ranú přezlú násilně. Jr14,18 Vyjdu li na pole, anoť zbití mečem, a pakli vejdu do města, anoť přěpadlí hladem. A prorok a kněz odešli sú do země, jiežto sú neviděli. Jr14,19 Zdali zamietajě zavrhli duom judský aneb Siona liknovala sě jest dušě tvá? Proče s tehda pobil ny tak, aby ižádného nebylo zdravie? Čakali smy pokojě, a nenie dobrého a času zléčenie naliť pak smúcenie. Jr14,20 Poznali smy, hospodine, nepravosti našě a nepravost otcóv našich, neb smy hřěšili tobě. Jr14,21 Nedávaj nás u potupu pro jmě pro tvé ani čiň nám přiekořiznu. Na stolici chvály tvé sě rozpoměň, nepřěrušuj slibu tvého s námi.