krále přinesli, otázal těch jistých sluh, kam by se srdce toho jistého vepře podělo. Ale sluhy nevědúce vrátili se do kuchyně a na to jisté srdce jali se ptáti na kuchařovi. Odpovědě jim kuchař: „Povězte králi, že ten jistý vepř srdce neměl. A neráčí li tomu věřiti, já chci toho dovésti.“ Šedše sluhy králi to pověděli. Ale král, nevěře tomu, vece: „Co jest, jenž pravíte? Podobné li je to? Kto jest viděl zvíře bez srdce? Zavolajte sem kuchaře, ať toho dovede, jakož praví.“ Tedy oni toho jistého kuchaře zavolali před císaře. A když přijide, vece k němu císař: „Zpraviž mě toho, kterak jest to, že tento vepř srdce neměl. A nedovedeš li toho, tvójť život platí.“ Odpovědě kuchař: „Milý pane, ví Tvá Milost dobře, že každé myšlení od srdce pochází. Protož kdež není myšlení ižádného, tu srdce není. Tento vepř, když najprvé byl do zahrady všel a velikú škodu učinil, zahradník uzřev to, ucho jemu uťal levé, an kvíče, vyšel ven. By byl srdce měl a ucho ztracené, myslil by i pamatoval by, aby toho neučinil, neb opět do zahrady všel a pravé ucho ztratil. A potom nemysle na to, opět všel třetí, až i ocas ztratil. A naposledy nemaje myšlení ani paměti na to, ztratil život, protože srdce neměl.“ Uslyšev to král, nemohl proti tomu nic řéci, a kuchař smrti skrze to ušel.
Najmilejší! Tento císař jest Pán náš milý Ježíš Kristus, jenž divné štěpnice miluje, totižto stavy lidské, jakožto sú lidé nalezeni a dobří křesťané, v jichžto srdci štěpuje dobré štěpy rozličného ovoce, totiž cnosti, jakožto jest desatero boží přikázaní, šestero milosrdenství a jiné rozličné ctnosti, víru, naději a milost. Nebo jest náš milý Ježíš Kristus stráže té zahrady, to jest všech stavóv lidských. Ten utíná najprvé ucho levé, to jest béře nám přátely, abychom svého života polepšili. A když se na to neobrátíme, utíná nám pravé ucho, to jest milejší přátely a bližší, jakožto děti, syna nebo dcerku, otce nebo máteř. A když opět bídný a hubený člověk tím svého života nepolepší, v krátké chvíli ten stráže utne jemu ocas, totižto odejme jemu ženu jeho najmilejší a zboží minutého. Pakli vždy nechce svého života polepšiti a na ty věci se nerozmýšlé a hříchu nechce ostati, tedy Pán Buoh
