bych já byl sluha jeho.“ Tedy on vece: „Pane, pán mój jest rozum mój, sluha jeho jest vóle. Proto že s’ do sí chvíle podlé své vóle království své zpravoval, ale ne podlé rozumu, tím si sluha sluhy mého, totižto vuole, jenž tobě panuje.“ Uslyšev to Alexander, vece: „Zajisté s’ múdře odpověděl. Jdi u pokoji.“ A od té chvíle král Alexander své království zpravoval podlé rozumu, ale ne podlé vuole.
A tak Sokrates vostal v lese ne podlé vóle v svém zámutku. A když tak smutně chodíše, přišed k němu některaký stařec, vece jemu: „O milý mistře, pověz mi, proč s’ tak velmě smuten?“ Tedy on vece: „Povím tobě. Císařovu dceru pojal sem sobě za ženu pod takúto úmluvú: když by kolivěk za mnú jsúc, umřela, já bych také měl na smrt jíti. A ona již až na smrt nemocna. Protož umře li ona, já musím svój život ztratiti.“ Vece jemu stařec: „Učiň podlé rady mé a dobře se tobě stane. Žena tvá jest z semene králového. Protož když král, otec její, bude krev púštěti, vezma té krve, kažiž své ženě prsi tú krví zmazati. A k tomu vezmi ty tři kořeny: s jednoho zvaře [traňk]text doplněný editorem[37]doplněno podle rkp. GestaB, dajž jí na štítrobu píti, a z druhú dvú udělaje flastr, kaž jí položiti na svój žaludek. A učiní li to, ihned zdráva bude.“ Ale Sokrates vzev to koření a otcovy krve, vrátil se zase k své ženě a naučil ji, kterak má těch požívati, ač chce zdráva býti. A ihned, jakž to učinila, tak zdráva byla. A uslyšev to císař, že Sokrates byl tak pilen své ženy zdraví, jeho pyšně daroval a k veliké cti jeho vyzdvihl.
Najmilejší! Tento císař jest Pán náš Ježíš Kristus. Ale dcerka jeho krásná jest duše každého člověka, k obrazu i ku podobenství božímu stvořená. Tu dcerku dal jest chudému Sokratovi, totižto člověku, jenž chud jest, jakožto svatý Job dí: „Náh sem vyšel a náh se zase vrátím.“ Ale pod takú úmluvú Pán Buoh každému člověku, jenž chud jest, duši dává: umřela li by v jeho tovařišství skrze smrtedlný hřích, on by proto věčný život ztratil. Protož bude li kdy duše nemocna libostí hřícha, učiň, jakožto Sokrates učinil. Vejda do lesa, totižto do církve svaté, a tu najdeš starce, totižto zpovědlníka múdrého, jehožto radú vezmeš zdraví, učiníš li podlé rady jeho, aby najprvé prsi své zmazal a znamenal krví královú otce svého, totižto
