Najmilejší! Tento císař jest každý člověk, slep k Bohu, kakžkoli vidom jest k světu. Zvon pověšený jest jazyk kazatelský, jenž má v jisté časy zvoniti. Ale provas toho jistého zvonu jest Písmo svaté, jímžto kazatel má ctnosti i hříchy zvěstovati, kterak by mohl [člověk]text doplněný editorem[40]doplněno podle rkp. GestaB, GestaU skrze ctnosti do nebe vstúpiti, a skrze hříchy, ktož se jich nechce varovati, na věčné zatracení do horúcího pekla dán bude. Ale had, jenž hnízdo byl učinil pod tím provazem, znamenává zpovědlníka múdrého, jenž se má položiti skrze svaté Písmo v hnízdo, totižto v srdce hříšného. Ale srdce, to jest svědomí každého člověka, má stúpiti a všecko srdečné zkrúšení rozsúditi skrze svatú zpověd. Ač žába, totižto ďábel, hnízdo, to jest srdce člověčí, kdy násilím osadí, tedy had, to jest múdrý kněz, má bojovati s ďáblem, hříšným dada naučení, kterak by mohl ďáblu odolati, a tak jej vyhnati z srdce člověka. Také ten jistý had, to jest múdrý zpovědlník, má přinésti kámen, jímžto císař, to jest každý hříšný člověk, mohl by zrak, to jest poznánie milosrdenství božího ochotným naučením mieti, aby v své slepotě, to jest v hříších, neostal, ale měl celú naději z doufáním, v kterúžkoli hodinu poželé hříchóv svých srdečným zkrúšením, spasen bude.
O jednom vepři
Trojanus císař v Římě když panoval, mějíše jednu zahradu, rozličných štěpuov nasazenú, nad nížto stráži zvláštního byl posadil, aby pilně té zahrady ostříhal. V tu chvíli bíše nějaký divoký vepř bliz odtud v jednom háji, jenž probořiv zed, všed do té jisté zahrady, mnoho štěpuov zkazil. Zatím ten jistý strážný, potkav se s vepřem, jemu ucho levé uťal. A ihned ten jistý vepř bolestí velmi zkvíčev i vybiže z zahrady. Opět druhé po málo dnech ten jistý vepř všel do té jisté zahrady a mnoho škody učinil. Uzřev jej opět ten jistý zahradník, potkal se opět s tím vepřem a ucho jemu pravé uťal. A zkvíčav opět vepř, vyběhel ven z zahrady jako i prvé. Opět v krátkém času všed ten jistý vepř třetí do zahrady, mnoho příliš škody učinil. Uzřev jej opět ten jistý zahradník, potkav se s ním, ocas jemu uťal; opět kvíče jako dříve vyběhl ven. Potom opět v zápětí čtvrté všed do zahrady, mnohem více škody učinil nežli prvé. Uzřev [to]text doplněný editorem[42]doplněno podle rkp. GestaB ten jistý zahradník, oštipem jej v samé srdce uhodil, až na tom místě padl a umřel ihned. Ale kuchař, když jej bíše připravil, snědl srdce toho jistého vepře. A když tu jistú krmi před
