Vyhledávání (skrýt)

[Gesta Romanorum]

Knihovna Národního muzea (Praha, Česko), sign. III E 48, 148 f. Editor Hanzová, Barbora. Ediční poznámka

Edice vznikla v rámci řešení projektu GA ČR č. P406/10/1140 Výzkum historické češtiny (na základě nových materiálových bází).

<<<<<38r–38v39r–39v40r–40v41r–41v42r–42v43r–43v44r–44v45r–45v46r–46v>>>>>
Zobrazit ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

císař byl, protože ve všem k němu podoben bíše. A ihned nechavše všeho, jeli domóv. Potom Jovinian císař, z vody vyšed, ani rúcha ani koně nenalezl. Divíše se i také zamútil se velmi, protože náh bíše. A dlúho mysliv, co má učiniti, po dlúhé chvíli sám k sobě přišed vece: „Tuto blízko bydlí jeden rytíř mój; pójdu k němu, zda mi rúcho a kóň dá, a tak do svého domu přijdu a uzřím, kterak a skrze koho tak hanebně zde sem ostaven.“ Po tom myšlení ten jistý Jovinian césař, sa náh, jakož jej mátě urodila, k hradu toho jistého rytíře přišel a na vrata potlúkl. Otázal vrátný, co by chtěl. Vece císař nahý: „Odevři vrata, jednak uzříš, kdo sem já.“ A vrátný, vzřev jeho, i vece: „Kto si ty?“ A on vece: „Já sem Jovinian císař. Rci pánu svému, ať mi rúcho pošle a kóň, neb příhodú rúcho i kóň ztratil sem.“ Vece jemu vrátný: „Špílíš, nesčastný chlape! Neb pán mój již s císařem a s jinými rytíři, k dvoru císařovu jev a provodiv jej, zase se vrátil a již za stolem sedí. A přesto jáť to svému pánu povím.“ A ihned ten jistý vrátný, všed ku pánu svému, všecko jemu pořád pověděl. Tedy ten jistý rytíř přikázal vrátnému, aby jej k němu přivedl. A tak se stalo. Když rytíř jej uzřel, v ničemž jeho nepoznav, vece jemu: „Kto si, pověz mi!“ A on vece: „Jovinian císař sem a tě sem rytířem učinil v tento den a v tuto hodinu.“ Tedy vece rytíř: „Ó nesčestný chlape, s kterú smělostí smíš se císařem nazévati? Již pán mój císař s svým rytířstvem k svému dvoru jel, a já provodiv jej, vrátil sem se od něho zase; kakžkoli pravda jest, že v ten den a v tu hodinu, jakož ty pravíš, učiněn sem rytířem od mého milého pána císaře. A protože se smíš nazévati císařem, s tú vinnú odsud bez pomsty nevyjdeš.“ A ihned jej kázal dobře kyjmi zbíti a vyhnati. Jav se plakati hořce, vece: „Ó milý Bože, kterak je to přišlo, že tento rytíř, jehož sem já rytířem učinil, nezná mne?“ Jal se opět mysliti: „Tuto blízko bydlí vejvoda jeden, rada má vzláštní. Puojdu k němu, zda mě ten pozná, rúchem a koněm mě obmyslí.“ Ale když k vratóm toho vévody přišel, jal se tlúci. Tedy vrátný přišed, uzřev jej naha, divíše se velmi. Vece: „Kto si ty a kterak s’ tak vešken obnažen?“ Tedy on vece: „Pověz svému pánu

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková
Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 6 měsíci a 5 dny; verze dat: 1.1.24 		Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).