poddaný spravedlivě súditi budeš. Nebo čest krále každého súd miluje.“ Druhý dal jemu pušku s mirrú a řka: „Vezmi mirru pokání hříchóv, jichžto hnutí tělesná neslušná umoříš. Neb ten král dobře kraluje, kterýž, najprv sám se dobře zpravuje, kraluje.“ Třetí dal jemu pušku plnú kadidla a řka: „Vezmi kadidlo náboženství a slitování, jímžto chudé těšiti budeš. Nebo jakožto ruože zelinu obvlažuje, aby rostla, tak almužna z náboženství každého, netoliko krále, ale každého člověka zdvihne do nebeského království.“
Najmilejší! Král tento dánský móž řečen býti každý dobrý člověk, jenž dlužen jest, aby obětoval tři zlaté koruny třem králóm, to jest Bohu Otci i Synu i svatému Duchu. Bohu Otci má obětovati korunu víry, že mocný jest. Nebo není dobré mocnému zrušiti víry, aby se jemu pronevěřil. Nebo mocný móž tě poddáviti i zkaziti. Tuto korunu, totižto víru, na křtu slíbil navrátiti tiem, když s’ odříkal se ďábla i vší pýchy jeho. Druhú korunu máš obětovati, totižto silnú naději k Synu božímu, že múdrý jest a za nás trpěl. Protož naději svú máme veň nad jiné položiti pro mnohú příčinu: Najprvé, že nás tak velice miloval, že s nebes na zemi ráčil sstúpiti a ďábla okovati. Druhé, že bratr i krev naše jest a za nás ráčil hořkú smrt trpěti. Protož tvrdú naději na každý den máme jemu obětovati, svatému Duchu. Neb on láska i milost Boha Otce i Syna jest, a skrze jeho milost k Bohu i k lidem nalézti i mieti móžem. A to tré budem li z čistého srdce obětovati, bez pochybení toto tré obdržíme: Najprvé od Boha Otce zlato, totižto poklad cností, jimižto mohli bychom tělo i duši zpravovati a proti ďáblu i světu i také tělu svému statečně bojovati i je konečně přemoci a tím se Bohu slíbiti, a skrze to věčný život mieti. Druhé od Boha Syna pušku s mirrú, totižto čisté srdce a svědomí očištěný skrze mirru pokání. Nebo on nám čisté pokání ukázal, když pro nás pro hříšné na svém kříži trpěl. Jako svatý Petr dí: „Najmilejší! Kristus za nás trpěl jest, nám příklad ostavil, abychom následovali šlépějí jeho.“ Třetí od Ducha svatého pušku kadidla, totižto milost jeho, abychom byli nábožni, plni milosti, aby nám ta milost hříchy naše přikryla a potom do věčné radosti dovedla. Amen.
Rozpráví mistr veliký Valerius, že Longus některaký césař za
