proč mě tepeš? Zda s’ v svém domě ještě žalostivé vraždy neskonal? Slyšte všickni i ty, milý králi, že mój muž pro hubené peníze někakého chudého pútníka v svém domu zamordoval.“ Uslyšav to ten jistý rytíř, opět jí dal záhlavek a řka: „Ó zlořečená ženo, proč křivě vinnu na mě cpáš a se nestydíš!“ Tedy ona z toho rozhněvavši se, přede všemi křikla a řkúc: „Poďte do jeho domu a ukáži vám místo, v němž toho zahubeného pútníka hlavu, nohy i ruce pochoval jest, a ten chlév, v němžto všecko tělo i z droby pochoval jest.“ Uslyšavše to ti jistí, ješto při tom stáli, chtíc toho vzkusiti, jest li pravda, do domu toho jistého rytíře brali se. Ale ta jistá žena předběhši otevřela pivnici, kdežto pytel s telecím masem bíše pochován. Jež brzo odkopavše, vyněli ten jistý pytel. Uzřevše, ano telecí maso, příliš se tomu divíchu. A seznavše múdrost toho rytíře, jemu hodnú chválu vzdali, jež potom [k]text doplněný editorem králi zvláštie milostí byl přivázán.
Najmilejší! Tento rytíř, jenž najvyššího krále milého ztratil, jest každý hříšný, jenž k obdržení pána svého milosti posílá napřed přímluvce k Bohu svaté, jakožto přátely své příbuzné. Ale aby pánu svému dosti učinil, má jíti pěš i na koni: pěš zemské věci a minulé potlačuje, jízden nebeských věcí ze všeho srdce žádaje a v nich se kochaje. Psa také svého na pravici za přítele svého najvětšího s sebú má nésti, totižto anjela svého nebo pastýře svého, buď kazatel nebo zpovědlník, jenž duše jeho má stříci, jehož nejednú, ale mnohokrát kakžkoli nožem svých hříchóv ucho obřezuje, avšak k němu vždy se navrátí, jeho tajnosti ižádnému nezjevuje a v jeho prospěchu vždy se raduje. Také má držeti herce, to čilé dietě milé v svém lóně, totiž svědomí, nevinnost svrchované pokory, kteréžto svědomí bude li dobře zpravováno, dušička se každého velmě utěší. A ženu na levici za nepřítele nevěrného šest s sebú má vésti, totižto rozkoš těla anebo lest ďábelskú anebo svět, jenž tajnost každého člověka před čeledí královú na smrt pronášie, totižto před říší nebeskú. Tehdy hodně taký člověk bude v své múdrosti chválen, jenž takým lstem uměl z boží pomocí odolati, tajně zabiv své tele, totižto své tělo rozumně moře, posty, modlitbami, jiným utrápením je v Kristovi pochoval a naposledy konečnú milost
