jenž máme, nabyli, a neodpadni řečí, dokudž neodpovím tobě.“ Tehdy žena vece: „Ó milý pane, pověz mi, poněvad s’ nebyl kupcem ani také lichevníkem, kterak s’ tak velikého peníze dosáhl, jenž máš?“ Ale muž, jako by některak prozbú ustavičnú své ženy byl připuzen, řekl jí: „Neprav ižádnému, coť tobě budu praviti. Byl sem někdy zlodějem a nočním krádežem to, což nyní máme, shromazdil sem.“ Žena vece: „Divím se tomu, že s’ nebyl popaden.“ Odpovědě muž: „Neb mistr mój byl mne někdy naučil jedno slovo, kteréžto když sem sedmkrát řekl, když sem chtěl do kterého domu dierou nebo oknem, vstúpě na lunu měsíčnú, ihned sem tam byl beze všeho hřmotu i beze všeho úrazu; a pobera to, což by mi se líbilo, po též luně měsíčné ven sem vystúpil, a tak sem všel, že mě nikdy žádný nepopadl.“ Tehdy žena vece: „Milý pane, prosím tebe, pověz mi to slovo, jehožto mocí bez škody i bez úrazu kolikrát s’ kradl.“ Tehdy on vece: „Hlédaj, povímť, ale aby ižádnému jinému nepravila. Aj, tatoť sú slova, kteráž sem sedmkrát říkal: Skočil sem, skočil sem.“ Po té řeči žena usnula, ale muž učiniv se spě, jal se chrápati. Tehdy zloděj s velikú radostí řekl ta slova sedmkrát, a na lunu měsíčnú, rozkřídliv ruce i noze, vsésti chtěl. A ihned skrze okno do domu upadl a veliký hřmot sebú učinil, zlámav sobě ledví i rámě jako mrtvý ležíše. Tehdy hospodář, jako procítiv ze sna, tázáše, co by to bylo a kterak by upadl. Tehdy ten jistý zloděj odpověděl: „Lstivá slova i řeč mě oklamala a má nemúdrost.“ Nebo ktož lstivého poslúchá, každý ten bude zklamán, ale ktož se jeho vystříhá, tomu blaze.
Najmilejší! Zloděj tento jest ďábel, jenž skrze zlé myšlení v srdci člověčím skrze povolení okna i díry činí hřmot. Ale muž, jenž s svú paní odpočíval, jest dobrý pastýř, jenž k kostelu jest oddán, jenž mezi sebú mají se raditi, kterak by mohli podobně zjednati, aby ďábel skrze paprslek měsíční, totižto skrze milost božskú i pomoc matky boží, z jich srdec vypadl do horúcího pekla. Nebo ďábel jest pravý zloděj, jenž v noci, totižto v hříše, rád by každého duši vydřel. A protož pastýř, farář nebo jiný má bdieti, aby ovec jeho s sebú nepojal na věčné zatracení.
O ženské zlosti
Některaký rytíř, sa man některakého krále, těžce jemu zavinil. Poslal
