had nese na jazyku drahú mast proti jedu. Také zpovědlník nese v ustech slovo boží, hříšného člověka nauče a k dobrému stavu dovodě. V ocase nese had jed pokání. Takéž zpovědlník jed – pokání konečné má dáti hříšnému. Nebo pokání některým lidem zdá se jed, kteréž tělu utrpení činí, ale duši jasnu učiní. Ale Gido, totižto Kristus, vytrhl maršálka z jámy, když srdce jeho umučení pamatuje. Ale hubený člověk nevděčen jest Pánu našemu Jezukristovi, a to když zákon boží zrušuje. Gido byl bit; takéž Kristus bit bývá, když člověk smrtedlně zhřeší, nebo tedy opět Krista křižuje. Had dal kámen trojí barvú okrášlený, totižto dobrý kazatel nebo zpovědlník skrze dobré naučení svatého Písma dává kámen, totižto Krista člověka. Nebo jakožto kámen troji barvu jmějíše, takéž Kristus najprvé byl bílý a pěkný, jakož David dí: „Překrásné tváři nad syny člověčí.“ Opět černý skrze umučení, jakožto se píše: „Viděli sme jeho nemajíce tvárnosti.“ Opět Kristus byl červený, a to pro krve prolití. A protož ktožkolivěk kámen tento v sirdci čistém nositi bude, bude vzácen před Bohem i před anjely, a slávú i ctností korunován bude a věčný život mieti bude. Ale tento kámen, totižto Krista, nižádný nemóž prodati sám od sebe, dokoduž přebývá v dobrém životě. A protož, ktož bude chtieti Giduov život následovati, neskonané dobré nalezne, ale nevděčný a nešlechetný na šibenici v pekle oběšen bude.
O jednom kupci
Domicianus kraloval múdrý velmi, ve všem spravedlivý a ižádnému neotpustíše. Stalo se, když u stolu seděl, přišel jeden k bráně a potlúkl. Vrátný přišel a otázal, co by chtěl a kto by byl. Řekl ten: „Kupec sem a některé mám prodati kupečství ku potřebě císařově.“ Vrátný to uslyšev, jeho pustil. Řekl jemu císař: „Milý, co máš prodati k užitku mému?“ A on odpovědě: „Pane, tři múdrosti.“ Vece císař: „A kterak mi každú múdrost dáš?“ A on vece: „Za tři sta zlatých.“ Tedy císař dí: „A nebudú li mi múdrosti prospěšny, peníze ztratím.“ Dí kupec: „Pane, u vašem království vždy přebývám; ač se mé múdrosti tobě nehodí, vraťte mi múdrosti mé a já vám peníze vrátím.“ Císař vece: „Dobře pravíš.“ A vece: „Pověz mi, které sú to múdrosti, kteréž mi
