anebo tě z císařství vyženu.“ Gido to uslyšev řekl: „Pane, když tak jest, kámen tobě prodám. Ale toť vám poviem: Nedáš li mi toho, začť kámen stojí, kámen se ke mně navrátí.“ Césař řekl: „Když tak jest, třidceti tisícóv tobě dám zlatých.“ Gido peníze vzal a císařovi kámen položil a dal. Jeden den císař Gidovi tajně řekl: „Kde s’ kámen tento vzel?“ A on jest řekl: „Kde jest kámen, kterýž sem vám prodal?“ Řekl císař: „Ten sem schoval i položil podlé mého pokladu drahého dobře zavřeného u mé skrýši.“ Gido řekl: „Není tak. Aj, jáť sem vám pověděl, žeť se ke mně vrátí, když bych jeho zaplacena neměl; a tak ke mně se navrátil a jej sem dnes v truhle nalezl. A aj, vám jej dávám, nic více nežádaje. A tak kámen u vás ostane, a jinak nic.“
I počal císařovi praviti všecko, kterak se stalo, od počátku až do konce, kterak maršálek do jámy upadl s hadem a kterak jeho velmi bíti kázal a že od hada za mzdu kámen vzel. Císař když to uslyšel, zamútila sú se všecka třeva jeho proti maršálkovi i řekl: „Slyšíš li, co Gido o tobě praví?“ A on přéti nemohl. I řekl císař: „Ó nešlechetný, dobře následuješ jména tvého Nevděčný, a tys byl nevděčen. Aj, kteraká vděčnost jest tobě býti, kdyžť tě z bídy smrti zprostil, a ty si jeho bil jednak až do smrti, hubenče. A zvíře nerozumné, totižto had, jemu odplatu dal, a ty sa rozumný, jemu proti dobrému zlé si zaplatil a navrátil. A protož všecko tvé dobré, i nábytky i úřad tvój, dám Gidovi a jeho maršálkem místo tebe učiním a tě dnes na šibenici oběsiti káži.“ A tak se stalo, že všickni lidé císařství toho, urození i neurození, uslyševše ten súd, velmi se jim líbilo. Gido velmi múdře císařství zpravoval a ote všech milován byl a život svój u pokoji dokonal.
Najmilejší! Tento císař jest Buoh, kterýž všeckno vidí. Ale chudý tento nevděčný jest člověk, z země stvořený, nic od sebe nemá, jakož dí Job: „Náh vyšel sem.“ Ale Buoh toho chudého zvolil, a jeho pána ráje i světa učinil, aby všecko jeho poslúchalo. Jakož David dí: „Všecko podložil si pod nohy jeho.“ Les znamená tento svět, kterýž jest pln jam, totižto běd. Ale člověk povyšoval se, a protož v duol upadl, když proti přikázaní božímu jablka okusil, a dobře móž řečen býti nevděčný. Had také v jámu upadl a znamená múdrého zpovědlníka pro dvoji věc. Nebo
