nocují. Umluvme s hospodářem, ať z ženú za peníze lehne. A když císař spáti bude, a by jeho zabili a rytíře, kteříž s ním v komoře v komoře spáti budú.“ Tehdy když císař do města přijel a v hospodě téj se stavil, nepřítelé jeho smluvili sú s hospodářem i s ženú jeho, když by císař spal, aby jeho zahubili; a veliký jim peníz slíbili dáti. Tehdy císař kázal k sobě zavolati hospodáře toho domu.
A když byl zavolán, i zdál se jemu stár. Řekl jemu císař: „Zdali máš ženu?“ A on vece: „I ovšem, pane!“ Císař řekl: „Ukaž mi ji!“ A když ji jest císař opatřil, zdála se jemu mláda, majíc let sedmnácet. Císař po večeři zavolal komorníka svého a řekl jemu: „Brzo jinde připrav mi tajně posteli, nebo zde nikakež nelehnu.“ A tak tajně císař do jiné hospody šel a tu spal. A sedm rytířóv v komoře ležalo jest a hospodář i žena nevěděli sú, by císař ven vyšel, ale mněli sú, by s rytíři v komoře spal. A o puolnoci nepřátelé sú v komoru vešli a sedm rytířóv sú zabili. A když ráno bylo, císař po rytíře poslal a do té hospody přišel, kdež sú rytíři spali. Stařec řekl: „Pane, dávnoť sú rytíři vstali a kams sú jeli.“ A když jest to hospodář uzřel, divil se, nebo mněl jeho zabita. Císař se na rytíře tázal. A když jest je zbity nalezl, zamútil se velmě a sám v sobě myslil: „Již třetí múdrost spasila život mój; dobrá hodina byla, v kterúž peníz mój dal sem za tyto múdrosti.“ A ihned starce toho z ženú i se vší čeledí na šibenici oběsil. Císař dlúho živ byl a ty tři múdrosti s sebú choval, a život svój v dobrém skonal etc.cizojazyčný text
Najmilejší! Císař tento móž nazván býti každý křesťan, kterýž má císařství srdce svého zpravovati i duše své. Vrátný u bráně jest dobrovolná vóle. Kupec, kterýž přišel k vratóm, jest Pán náš Ježíš Kristus podlé oné řeči: „Aj, já stojím k vratóm srdce tvého a tluku.“ Kterýž přišel, chtě tři múdrosti prodati za tři sta zlatých, totižto za duši tvú. Nebo zlaty sú cnosti duše tvé. První múdrost jest: „Cožkolivěk činíš, múdře čiň a hlédaj konce.“ To jest, cožkolivěk dobrého činíš, múdře čiň; to prvé a zvláště má býti pro Buoh a ke cti jeho; a ve všem skutku tvém znamenaj konec podlé oné řeči: „Rozpomínaj se na budúcí tvé a na věky nezhřešíš.“ Druhá múdrost: „Neroď cesty obecné pro stezku opustiti.“ Cista obecná jest cesta desatera božího přikázaní, kteréž máš vždycky chovati až do smrti, a nikdy po stezce
