dědičství položil, a z druhé máteř bratra svého. Bratr zvolil máteř, dědičství opustil, doufaje sobě z šlechetnosti bratra svého něco mieti ot něho, nic neobdržal. Přistúpil k rychtářovi na bratra žaloval, že jeho od dědičství odlúčil. Odpověděl bratr jeho a řekl, že jest jeho neotlúčil, ale že on tak sobě zvolil.
Najmilejší! Tento otec jest Buoh Otec, kterýž má dva syny, jednoho z urozené a druhého z dievky. Z urozené má Krista, kterýž jest též podstaty, jemu podobný a věčný, ale z dievky člověka, nebo jelikožto k tělu z země jest pošel. A tento jest mlazší, nebo on jest pošel [od otce]text doplněný editorem[120]doplněno podle rkp. GestaB, ale Kristus jest starší a dědičství dělil. I kterak? Zajisté máteř, totižto zemi a zemské položil s jedné strany a z druhé strany dědičství nebeské, a zvolení člověku dal jest, že když máteř zvolil, aby dědičství neměl. Ale zajisté shřešiv smrtedlně, dědičstvím nebeským zhrzel, ani na Krista moci bude žalovati. Kterak ne ten, ješto dělí, ale kterýž zvolí, popisuje. A protož zjevno jest, že v smrtedlném hříchu jsa, život věčný ani z práva ani z milosti boží bude moci obdržeti. A protož radím, abychom mateře nezvolili, totižto svět, ale žádajme, abychom životem věčným vládli.
Některaký knieže byl, jménem Deonius tak řečený, jehož lid v městě jednom zavřen byl obsazený. Chtě tajně poraditi lidu svému, co by jim bylo úžitečnějí, přikázal, aby jeden z rytířóv jeho k tomu obležení přistúpil, kterýž by obležencóm dal a zjednal, že na šípích a na kopích chytře bylo psáno: „Posilňte se u Boze a budeť věrný v obležení, skoro k vám přijedu a obležení odejmu.“
Najmilejší! Kníže toto Krista znamená, lid obležený, město, hříšný lid na tomto světě, kterýž od diábla obklíčen jest, kterýmuž duchovně neodolá duše naše, zabije ji. Rytíř poslaný znamená kazatele. A protož Apoštol k Timoteovi die: „Pracuj jako dobrý rytíř Kristóv.“ Kopí střála slova ostrá, jednak proti lakotě, jednak proti smilství, jednak proti lakomství.
Praví svatý Augustin, že obyčej byl za starých lidí, že srdce císařská po smrti byla sú spálena a vlasy v čistém místě položili sú. Stalo se jest, že některaký císař umřel, jeho srdce když sú na oheň vložili, nemohlo shořeti, mnozí se tomu divíchu. A protož všecky mudrce sezvali sú té krajiny a jich sú otázali. Tedy sú oni řekli, že císař byl jest tráven a pro jed nemohlo jest
