[409r]číslo strany rukopisu[a]označení sloupcea když již nedaleko bieše ot domu, posla k němu centurio přátely řka: „Pane, neroď se truditi, neb nejsem hoden, aby pod mú střechu všel, L7,7 protož sem sám sebe súdil nehodna, abych[196]abych] aby rkp. přišel k tobě, ale řci slovem [a]text doplněný editorem[197]a] et lat. bude uzdraven sluha mój. L7,8 Neb i já člověk sem pod mocí ustavený, maje pod sebú rytieře, a diem tomuto: Jdi, a jde, a jinému: Poď, a pójde, a sluze mému: Učiň to, a učiní.“ L7,9 To uslyšav Ježíš, podivi se tomu[198]tomu] navíc oproti lat., a obrátiv se k zástupuom[199]zástupuom] zaſtupu rkp., ješto za ním jdiechu, vece: „Věru pravi vám, aniž sem v Izraheli viery také nalezl.“ L7,10 A vrátivše se, kteříž biechu posláni, do domu, i[200]i] navíc oproti lat. nalezli sú sluhu, jenž nedužieše, zdráva.

L7,11 I sta se opět, jdieše Ježíš[201]Ježíš] navíc oproti lat., + Iesus var. do města, jenž slove Naim, a jdiechu s ním učedlníci jeho a zástup veliký. L7,12 A když přibližováše se k bráně města, aj, umrlý nesen bieše ven, syn jediný matky své, a ta vdova bieše, a zástup města veliký s ní. L7,13 Kterúžto když uzře pán, milosrdenstvím hnut sa nad ní, řekl jest jí: „Neroď plakati!“ L7,14 A přistúpil jest a dotekl se jest már. A ti, jenž nesiechu, stali sú. I vece: „Mladče, tobě pravi, vstaň!“ L7,15 A povstav i sěde[202]povstav i sěde] resedit lat., surrexit et sedit var., jenž bieše umřel, a poče mluviti. A da ho mateři jeho. L7,16 I chváti se všech bázen a velebili sú boha řkúce, že veliký prorok vstal jest v nás a že jest buoh navštievil lid svój. L7,17 I vyjide ta řeč po všem Židovstvu o něm i po každé vókol krajině.

L7,18 I vzkázachu Janovi učedlníci jeho o všech těch věcech. L7,19 I přivola dva z učedlníkóv svých Jan a posla je k Ježíšovi řka: „Ty lis, jenž přijíti máš, či li jiného čakáme?“ L7,20 A když k němu přijidechu mužie, řekli sú: „Jan Křtitel poslal nás k tobě řka: Ty lis, jenž přijíti máš, čili jiného čakáme?“ L7,21 A v túž hodinu uzdravi mnohé ot neduhóv jich[203]jich] navíc oproti lat., + suis var. i ot strastí i ot zlých duchóv a slepým mnohým dal jest zrak. L7,22 A otpověděv vece jim: „Jděte, zvěstujtež Janovi, co ste viděli a slyšeli, že slepí vidie, kulhaví chodie, malomocní se čistie, hluší slyšie, mrtví vstávají, chudí čtením se blažie. L7,23 A blažený jest, ktož se koli nepohorší nade mnú.“

L7,24 A když otjidechu poslové Janovi, poče [b]označení sloupcepraviti o Janovi k zástupóm: „Co ste na púšť vyšli viděti? Trest větrem sě klátiti[204]klátiti] agitatam lat.? L7,25 I co ste vyšli viděti? Člověka měkkým rúchem oděného? Aj, ktož v drahém rúše sú a v rozkošiech, v domiech králových sú. L7,26 Co ste vyšli viděti? Proroka? Ovšem pravi vám, i viece nežli proroka. L7,27 Tenť jest, o němž[205]Tenť jest, o němž] genż o niem rkp. psáno jest: Aj, posielám anděla mého před obličejem tvým, jenž připraví cestu tvú před tebú. L7,28 Jistě pravi vám, větčí mezi syny ženskými prorok Jana Křtitele nižádný nenie. Ale ktož jest menší v králevství nebeském[206]nebeském] Dei lat., + caelorum var., větčí jest nežli on.“

L7,29 A vešken lid to slyšieše i zjevní hřiešníci, velebili sú Ježíše[207]velebili sú Ježíše] iustificaverunt Deum lat., jsúce křtěni křtem Janovým. L7,30 Ale zákonníci a v zákoně učení radú boží sú pohrdali sami v sobě, aby se nepokřtili ot něho. L7,31 I povědě pán: „Protož komu řku podobny lidi pokolenie toho? A komu sú podobni? L7,32 Podobni sú dětem sedícím na tržišti, ješto mluvie mezi sebú a řkúce: Pískali sme [vám]text doplněný editorem[208]vám] vobis lat. na kozici, a neskákali ste a[209]a] navíc oproti lat. nařiekali sme, a neplakali ste. L7,33 Nebo přišel jest Jan Křtitel, ani jeda chleba, ani pije vína, a diete: Diábelstvie má. L7,34 Přišel jest syn člověka, jeda a pije, a diete: Aj, člověk žráč a píjce vína, přietel zjevných hřiešníkóv[210]zjevných hřiešníkóv] publicanorum et peccatorum lat., místo zevníkóv a hřiešníkóv. L7,35 A spravedliva učiněna jest múdrost ote všech synóv svých.“

L7,36 I prosieše ho jeden zákoník, aby jedl s ním. A všed v dóm zákonníka, sěde za stól. L7,37 A aj, žena, jenž bieše v městě hřiešnice, jakž vzvědě, že Ježíš[211]Ježíš] navíc oproti lat., + Iesus var. stoléše v domu zákonníka, přinese pušku masti. L7,38 A stojéci s zadu [u]text doplněný editorem[212]u] secus lat. noh jeho, slzami poče smáčeti nohy jeho a s hlavy vlasy své trhati[213]trhati] tergebat lat. a líbáše nohy jeho a mastí mazáše. L7,39 Tehdy vida to zákonník, jenž ho bieše pozval, vece sám v sobě[214]sobě] + dicens var.: „Byť byl tento prorok, věděl by jistě, která a kteraká jest žena tato[215]tato] navíc oproti lat., ješto se jeho dotýká, nebo hřiešnice jest.“ L7,40 [A]text doplněný editorem[216]A] Et lat. otpověděv Ježíš vece k němu: „Šimone, mámť tobě něco pověděti.“ A on vece: „Mistře, pověz!“ L7,41 A otpověděv Ježíš, vece[217]A otpověděv Ježíš, vece] navíc oproti lat., + Et respondit Iesus var.: „Dva dlužníky biešta jednomu lichevníku, jeden bieše dlužen pět set peněz a druhý padesát. L7,42 A když