[408r]číslo strany rukopisu[a]označení sloupcejenž bieše dnu trpiecí, i hledáchu jeho vnésti a postaviti před ním. L5,19 A nenalezše, kterú by stranú vnesli jeho pro zástup, vstúpili sú na střechu a skrze pokrytie pustili sú jeho s ložem uprostřed před Ježíše. L5,20 Jichžto vieru když uzře, vece: „Člověče, otpúštějíť se hřiechy tobě tvoji.“ L5,21 I počechu mysliti mistři a zákonníci řkúce: „Co[125]Co] Quis lat., místo Kto jest tento, jenž mluví rúhanie? Kto móž otpustiti hřiechy, jedné sám buoh?“ L5,22 A když pozna Ježíš myšlenie jich, otpověděv vece k nim: „Co myslíte v srdcích vašich? L5,23 Co jest snadnějie řéci: Otpúštějí se tobě hřiechové, čili řéci: Vstaň a choď? L5,24 Ale abyšte věděli, že syn člověka má moc na zemi otpustiti hřiechy,“ vece dnu trpíciemu: „Tobě pravi, vstaň, vezmi lože své a jdi do domu svého.“ L5,25 A inhed vstav před nimi, vze lože, na němžto ležieše, i otjide do domu svého chvále boha. L5,26 I popade strach všecky a velebiechu boha a naplněni biechu hrózy řkúce, že sme viděli divy dnes.

L5,27 A potom vyjide Ježíš[126]Ježíš] navíc oproti lat. i uzře zjevného hřiešníka jménem Levi, sediece na mýtě, i vece jemu: „Poď po mně!“ L5,28 A opustiv všecko, vstav i[127]i] navíc oproti lat., + et var. jide po něm. L5,29 I učini jemu Levi veliké hody v domu svém i bieše tu[128]tu] navíc oproti lat. zástup mnohý zjevných hřiešníkóv i jiných, ješto s ním[129]ním] illis lat., +illo var. biechu stoléce. L5,30 I reptáchu zákonníci a mudrci jich, řkúce k učedlníkóm jeho: „Proč [s ]text doplněný editorem[130]s] cum lat. zjevnými hřiešníky[131]hřiešníky] + et peccatoribus lat. (homoiot.) jiete a piete?“ L5,31 A otpověděv Ježíš, řekl jest k nim: „Kteří zdrávi sú, nepotřebují lékaře, ale kteříž se zle mají. L5,32 Neb[132]Neb] navíc oproti lat, + enim var. sem nepřišel volat zdravých, spravedlivých[133]zdravých, spravedlivých] iustos lat., ale hřiešných ku pokání.“

L5,33 A oni vecechu k němu: „Proč učedlníci Janovi postie se často a prosby činie, takež i z zákonníkóv, ale tvoji jedie i pijí?“ L5,34 Jimžto on vece: „Zdali móžete učiniti, aby se postili synové ženichovi, když s nimi jest ženich? L5,35 Ale přídú dnové, kdyžto bude vzat ot nich ženich, tehdy se budú postiti v těch dnech.“ L5,36 I pravieše k nim [i]text doplněný editorem[134]i] et lat. podobenstvie, že nižádný záplaty ot rúcha nového nepřistaví k rúchu vetchému, jinak i nové se rozedře, a vetchému se nehodí záplaty[135]záplaty] zaplatiti rkp. ot nového. L5,37 A nižádný nespielá vína nového [b]označení sloupceu vetché lavice kožené, jinak rozpučí lavice víno nové a samo se rozlé a lavice zhynú. L5,38 Ale víno nové v lavice nové vpuštěno má býti a obé bude zachováno. L5,39 A nižádný pije staré, inhed chce novému, neb die: Staré lepšie jest.

Šestá

L6,1 I stalo se jest v druhú sobotu, prvé když jdiechu[136]jdiechu] transiret lat., transirent var. přes obilé, trháchu učedlníci jeho klasy a jediechu mnúce rukama. L6,2 Tehdy někteří z zákonníkóv praviechu jim: „Co činíte, ješto neslušie v sobotu?“ L6,3 [A]text doplněný editorem[137]A] Et lat. otpovědě Ježíš, vece k nim: „Ani ste toho čtli, co jest učinil David, když[138]když] A kdyż rkp. bieše [lačen]text doplněný editorem[139]bieše <lačen>] esurisset lat. on, a kteří s ním biechu? L6,4 Kterak jest všel do domu božieho a chleby posvátné vzal a jedl a dal těm, kteříž biechu s ním, jichžto neslušieše jiesti, jedné toliko kněžím?“ L6,5 I pravieše jim, že jest pán syn člověka[140]člověka] ċlouiek rkp. také soboty.

L6,6 I stalo se v jinú sobotu, když vjide do školy a učieše, a bieše tu člověk a ruka jeho pravá bieše uschlá. L6,7 A zachováváchu mistři a zákonníci, uzdravil li by ho[141]ho] navíc oproti lat. v sobotu, aby nalezli, odkud by jeho obžalovali. L6,8 Ale on vědieše myšlenie jich i vece člověku, jenž mějieše ruku uschlú: „Vstaň a stój uprostřed!“ A vstav i stojieše. L6,9 I vece k nim Ježíš: „Tieži vás, slušie li v sobotu učiniti dobře, čili zle, duši spasiti, čili zatratiti?“ L6,10 A obezřev všecky, vece člověku: „Ztiehni ruku svú!“ I ztěže a navrácena jest k zdraví[142]k zdraví] navíc oproti lat., + sanitati var. ruka jeho. L6,11 A oni naplněni sú nesmyslností[143]nesmyslností] neſmyſlosti rkp. i mluviechu spolu, co by učinili o Ježíšovi[144]o Ježíšovi] Iesu lat., de Iesu var..

L6,12 I stalo se jest v těch dnech, vjide[145]vjide] exiit lat., místo vyjide na horu, aby se modlil, a přenocováše na modlitbě boží. L6,13 A když by den, zavola učedlníkóv svých i vyvoli z nich XII, ježto i apoštoly nazval: L6,14 Šimona, jemuž jmě přezdě Petr, a Ondřeje, bratra jeho, Jakuba a Jana, Filipa a Bartoloměje, L6,15 Matúše[146]Matúše] ma<…>e rkp., poškozeno vytržením části listu a Tomáše, Jakuba Alfeova a Šimona[147]Šimona] ſy<…> rkp., poškozeno vytržením části listu, jenž slove Zelotes, L6,16 Judáše[148]Judáše] et Iudam lat., Iudam var. Jakubova[149]Jakubova] <…>ua rkp., poškozeno vytržením části listu a Jidáše Škariotského, jenž [jest]text doplněný editorem[150]jenž <jest>] g<…> rkp., poškozeno vytržením části listu byl zrádce. L6,17 A stúpiv s hory[151]s hory] navíc oproti lat., + de monte var., [stáše s ]text doplněný editoremnimi[152]<stáše s> nimi] <…>imi rkp., poškozeno vytržením části listu v poli a zástup učedlníkóv [jeho]text doplněný editorem[153]jeho] <…> rkp., poškozeno vytržením části listu a množstvie veliké lidu ze všeho Židovstva[154]všeho Židovstva] <…>eho żidow<…> rkp.,poškozeno vytržením části listu i z Jeruzaléma i z zámořie i z Tyra i z Sidona, L6,18 kteřížto biechu