v spra[406r]číslo strany rukopisu[a]označení sloupcevedlivosti před ním po všecky dni naše. L1,76 A ty, dietě, prorokem Najvyšieho nazván budeš, neb předejdeš před tváří [pána]text doplněný editorem[35]pána] Domini lat. chystati cesty jeho, L1,77 k dání uměnie spasenie lidu jeho k otpuštění hřiechóv jich L1,78 skrze střeva milosrdenstvie boha našeho, v nichžto navštievil nás, zjeviv[36]zjeviv] zzgeviw rkp. se s vysokosti, L1,79 aby posvietil těm, ješto ve tmách a v stienu smrti sedie, k zpravení noh vašich[37]vašich] nostros lat. v cestě pokoje.“ L1,80 Pak dietě rostieše a posilňováše se duchem a bieše na púštiech až do dne ukázanie[38]ukázanie] y kazanie rkp. svého k Izraheli.

Druhá

L2,1 I stalo se jest ve dnech těch, vyšlo jest vyrčenie ot ciesaře Augusta, aby byl popsán vešken svět. L2,2 Toto popsánie prvé stalo se jest ot vladaře syrského Tyrina. L2,3 I šli sú všickni, aby se přiznali, každý do svého města. L2,4 Vstúpi také [i]text doplněný editorem[39]i] et lat. Jozef ot Galilee z města Nazaretha do Židovstva, do města Davidova, ješto slove Bethleem, protože bieše z domu i z čeledi Davidova, L2,5 aby se přiznal s Marijí, otdanú sobě ženú těhotnú. L2,6 I stalo se jest, když tu bieše[40]bieše] essent lat., naplnichu se dnové, aby porodila. L2,7 I porodi syna svého prvorozeného a plenkami jej obinu i položi jej v jesličky, neb nemějieše jemu[41]jemu] eis lat., ei var. miesta v obecnici. L2,8 A pastuchy biechu v té vlasti bdiece a ostřiehajíce bděnie nočnieho nad stádem svým. L2,9 A aj, anděl boží sta podlé nich a jasnost božie obklíčila je i báchu se bázní velikú. L2,10 I vece jim anděl: „Neroďte se báti, neb aj, zvěstuji vám radost velikú, kterážto bude všemu lidu, L2,11 neb se jest narodil nám[42]nám] vobis lat., nobis var. [dnes]text doplněný editorem[43]dnes] hodie lat. spasitel, jenž jest Kristus pán, v městě Davidově. L2,12 A to vám znamenie: naleznete nemluvňátko v pleny obalené a položené v jeslech.“ L2,13 A vnáhle stáše[44]stáše] facta est lat. s andělem množstvie rytieřstva nebeského zástupu[45]zástupu] navíc oproti lat., + exercitus var., chváléc boha a řkúc: L2,14 „Sláva na výsosti bohu a na zemi pokoj lidu dobré vóle!“

L2,15 I sta se, když otjidechu ot nich andělé do nebe, pastuchy mluviechu k sobě řkúc[46]řkúc] navíc oproti lat., dicentes var.: „Poďme až do Bethlema a vizme to slovo, ješto se jest stalo, kteréž jest učinil pán i ukázal[47]jest učinil … i ukázal] ostendit lat., fecit … et ostendit var. nám!“ L2,16 I přišli sú chvátajíce i nalezechu Mariji a Jozefa a děťátko položené v jesličkách. L2,17 [A]text doplněný editorem[48]A] autem lat. vzezřevše [b]označení sloupcepoznachu to[49]to] navíc oproti lat. slovo, ješto jim bylo pověděno o tom děťátku. L2,18 A všickni, ktož to slyšiechu, diviechu se[50]se] + et lat., nemá var. o těch věcech, kteréžto praveny biechu k nim ot pastýřóv. L2,19 A Maria zachováváše všecka slova ta, snášejíci v srdci [svém]text doplněný editorem[51]svém] suo lat.. L2,20 I vrátichu se pastuchy, slaviece a chváléce boha ve všem, co biechu [viděli a]text doplněný editorem[52]viděli a] et viderant lat. slyšeli, jakož jest k nim praveno.

L2,21 A když sú se dokonali osm dní, aby bylo obřezáno dietě, nazváno jest jméno jeho Ježíš, kteréž jest jmě[53]jmě] navíc oproti lat. nazváno ot anděla, prvé než se jest v břiše počal. L2,22 A když sú se naplnili dnové jejieho očistěnie podlé zákona Mojžiešova, nesli sú jeho do Jeruzaléma, aby jej obětovali pánu, L2,23 jakož psáno jest v zákoně božiem, že každý samec, jenž otvierá materník, bude bohu[54]bohu] Domino lat. svatý nazván, L2,24 a aby dali obět podlé toho, co pověděno jest v zákoně božiem, dvé hrdličátek neb dvé holúbátek. L2,25 A tu člověk bieše v Jeruzalémě, jemuž jmě Šimon, a ten člověk spravedlivý a báznivý, čakáše utěšenie izrahelského a duch svatý bieše v něm. L2,26 I bieše vzal otpověd od ducha svatého, že by neuzřel smrti, jeliž by dřieve opatřil krista božieho. L2,27 I přijide v duchu do chrámu. A když uvedechu dietě Ježíše rodiči jeho, aby učinili podlé obyčeje zákonnieho za něho, L2,28 a on vzal jej na lokty svá i pochváli boha řka: L2,29 „Již necháš sluhy svého, pane, podlé slova tvého u pokoji, L2,30 neb sta viděle oči moji spasenie tvé, L2,31 kteréžs připravil před obličejem svého[55]svého] omnium lat., místo všeho lida: L2,32 světlo k zjevení pohanóm a slávu lida tvého izrahelského.“

L2,33 I biechu otec jeho a mátě diviece se nad těmi věcmi, které řečeny sú o něm. L2,34 A požehnal jich Simeon a řekl jest k Mariji, matce jeho: „Aj, položen jest tento ku pádu [a k vstání]text doplněný editorem[56]a k vstání] et in resurrectionem lat. mnohým v Izraheli a na znamenie, jemuž bude otpověděno. L2,35 A tvú [jeho]text doplněný editorem[57]jeho] ipsius lat. duší projde meč[58]meč] meċ ge(h)o rkp., aby byla zjevena z mnohých srdcí myšlenie.“ L2,36 A bieše Anna prorokyně, dcera Samuel[59]Samuel] Phanuel lat., z pokolenie Aser, a[60]a] navíc oproti lat. ta bieše prošla v mnohých dnech a byla jest živa s svým mužem sedm let ot panenstvie svého. L2,37 A ta vdovú bieše