zá[B6r]číslo strany rukopisumutku na sobě před lidmi znáti.
V tom času přišly knížeti noviny, že mu již pannu nesou a této noci s ní leží v městě řečeném Salina. Tehdy hnedky poslal markrabě po Kryzeldu, ‹začátek komentované pasážeaby bez›konec komentované pasáže[85]aby bez: abyɓez meškání tak kterak u svého otce chodí k němu přišla. A když ‹začátek komentované pasážek ní›konec komentované pasáže[86]k ní: knj přišel posel, řekl jí: „Pán muoj poslal mne k tobě, aby bez meškání v té strhané suknici k němu přišla.“ A když Kryzelda k knížeti přišla, řekl k ní kníže: „Zítra bohdá mají mi mou pannu přinesti. Toběť přikazuji, aby s jinými děvkami v kuchyni opatrovala. A aby mísy a jiné věci kuchařům potřebné vždy, ‹začátek komentované pasážedokudž by›konec komentované pasáže[87]dokudž by: dokudžby svatba trvala, umyté a pohotově byly, toběť to poroučím.“ Odpověděla pokorně Kryzelda a řekla jest: „Pane milý, hotova jsem všecko, což se kolivěk Tvé Milosti líbí, ráda učiniti.“ Tehdy hnedky počala se v strhané suknici mezi jinými dívkami točiti a ochotně se ke všemu míti.
A tak když bylo druhý den, jakožto čtyři hodiny na den, i přinesena jest velmi slavně mladá markrabina, neb bylo s ní přijelo množství panuov a rytířuov, [B6v]číslo strany rukopisutéž také mnohé urozené panny a paní vyšly proti ní s velikou radostí a přivítaly mladou markrabinu i jejího bratra. A divili se všickni její krase a jejím ctnostem. Také i to pravili, že jest[88]jest: gť pěknější nežli první markrabina. Ale nevěděl žádný, ‹začátek komentované pasážeže by›konec komentované pasáže[89]že by: žeby to děti markrabovy byly, kromě jednoho služebníka jeho, kterýžto byl ty děti do Bononie donesl.
I vyšla také Kryzelda z kuchyně ušišmaná v strhané suknici a s ochotnou tváří. A přívítala novou nevěstu a jejího bratra takto řkouci: „Vitaj, má milá panno, k mému velikému potěšení i všem jiným. Dajž tobě Pán Buoh všemohoucí dlouhé zdraví a štěstí i s bratrem tvým ‹začátek komentované pasážepo všeckny›konec komentované pasáže[90]po všeckny: powſſeckny dny života tvého.“ A potom přivítala všecky jiné pány a rytíře, jenž byli mladou markrabinu přinesli, a to velmi ochotně, moudře a opatrně, takže[91]takže: tak že se všickni divili, kde se taková moudrost a opatrnost v takových strhaných šatech vzala.
Potom když již kníže Valtérus s