pomocí protiví sě jim.
Také to od svatého Pachumia praviechu, jenž jest byl starosta mnohých klášteruov v Tebajdes v těch vlastech. A to také do ňeho rozpráviechu, že často bratří pravieše a řka: Tak mi buoh pomáhaj podlé mé pravdy, že sem slýchal zlé duchy mluviece o rozličné lsti jich, ješto mají proti božím sluhám a najviece proti mnichóm. Takto jeden diábel mluvieše a řka: Jakž já tomu ukrutnému mnichu myšlenie pošli o rozličném žádaní, tak on sě inhed vzchopí i oddá sě na modlitby a prosí božie pomoci, a tu já odtovad s hanbú puojdu. Opět druhý diábel vecě: A já toho, jehož chovám, když jemu v srdce pošli myšlenie, povolí mi a přijme a učiní to. Často jej hněvem podnieci a svárem a leností na modlitbách, na hodinách, dřiemaním na žalmových hodinách, a tomu mi sě neprotiví. A protož, milá bratřie, ostřiehajte smysla i úmysla vašeho, vzývajíce jmě hospodina našeho Jezukrista v chvále jeho, jakož svědčí svatý Pavel apoštol a řka: Modlte sě ústavně a bedliví buďte a tak v skrúšení a u bázni božie s bedlivými srdci i nepřěmohú vás nepřietelé, by vám mohli uškoditi. Opět svatý otec Pachumius počě bratří učiti, aby měli na paměti svaté Písmo na spasenie svých duší. A pak sě rozejdiechu každý do své pelešě a děláchu každý, což kto uměl, rozpomínajíce sě, co sú sě naučili z svatého Písma, a nemluviechu řěči prázdné mezi sobú, ale to, což sě biechu naučili z svatého Písma, což jest o bázni božie bylo a jich duší k uoslavení a k uosviecení.
Jeden bieše svatý stařec, jemuž hospodin skrzě svatého ducha zěvováše, že viděl to,
