ani vzezřieti. A všie vzteklosti ostav i počě mu nohy líbati, an sedí. A pak v sedmý den diábel, zaklet sa a připuzen, jenž dřieve nikdy v žádného nevstupoval, i vyskoči.
A také toho nezamlčím, že Orion, velmi bohatý muž z toho města, jenž sluove Achilla, ješto leží u Lepkého mořě, posědený číslem diábluov. I byl je přiveden a okován za rucě i za nohy i za hrdlo i za boky a vrtě očima jako pes vzteklý. A když svatý Ilarion chodieše s bratří a z svatého Písma něco vykládajíce, a ten jistý, vydřěv sě z rukú těm, ješto jej držiechu, běžěv i ochyti u puoly svatého Ilariona z zadu i vzdviže jej nad sě. Tehdy taký křik pojide a bojiece sě, by jeho neroztiskl aneb kostí nezlámal, že bieše pro veliký puost churav na životě. A svatý Ilarion vecě: A nechajte mi mého Palestina! A tak přěloživ ruku přěs rameně i dotče sě jemu hlavy. A popad jeho i obráti jej přěd sě i udeři jím o zemi a stáh jemu obě rucě i nozě a takto naň volajě: Toč sě, črte, toč sě! Tehdy on zeúpě, obrátiv hlavu těmenem k zemi a počě řéci: É, hospodine, zprosť hubeného, zprosť jatého! Ty muožeš jednoho i viece jich přěmoci. A neslýchanú věc povědě: Z jednoho člověka rozličné hlasy uslyšěchu. A tak, jako by lida mnoho mluvilo. Zajisté ten by zproščen a v krátkém času přijide s ženú a s dětmi a veliké dary nesa. Jemuž svatý Ilarion vecě: Nečetl si viece, což sě jest Gezi a co Simonovi, z nichžto jeden prodával dary ducha svatého a druhý kupoval?
