vzdálí od Jeruzaléma a od Alexandřie šestnádcte noclehuov. A tu osadu zpravováše svatý Jeroným kněz. A ten kostel slušie pod biskupa jeruzalémského. A jakžto sem dřieve do knězě Jeronýma viděl, že sem jeho vždy nade všěcky jiné najpravějšieho v jeho kněhách nalezl, nebť jest slavný muž a dobrých skutkuov naplňený a velikého zaslúženie. A netoliko to, ale nad to jest ve všem učení i v umění muž dospělý. A uměl jest latíně i řěcky i židovsky, že sě jemu ve všem umění nižádný nemohl přirovnati. Neb sem šest mesiecuov s ním přěbyl. A na ty za obyčěj žehráše, ješto proti vieřě křěsťanské stojiechu. Zavěrné chci to řéci, že jest on všěcky bludy po všěch kněhách svatého Písma vymetal a vypósobil. Ničehožť jest bludného neostavil ani opustil. A najprv o lakomství, o tom hřiechu, a také mnoho i o pýšě a k svelíčení vypravil jest. A kniehy skládal a také o panenském duchovniem přiebytcě a o stavu mnichovém a žákovském. A proto jeho mnozí nemilováchu. A kacieři jeho nenávidiechu, protože sě jim vždy protivieše. Žákovstvo jeho také nenávidieše, protože na ně žehráše z nehodných činuov. Ale lid spravedlivý divně jej milováše. Neb ti, ktož jeho kacieřem nazýváchu, tiť zajisté sami blúdie, neb jeho učenie jest spravedlivé a jest podlé svaté cierkve. Neb sě jest vždy učil a vždy četl a vždy skládal, ani ve dne ani v noci neměl odpočinutie, anebtě četl anebťe psal. A protož od tak slavného člověka nechtěl bych najmenšie