kdežto všichni Židé scházějí sě, a v skrytí nemluvil sem nic. J18,21 Co mne tiežeš? Otěž těch, kteříž sú slyšeli, co sem mluvil jim. Aj, tiť vědie , co sem já mluvil.“ J18,22 To když povědě, jeden při tom stoje z služebníkóv, da políček Ježíšovi řka: „Tak li odpoviedáš biskupovi?“ J18,23 Odpovědě jemu Ježíš: „Ač sem zle promluvil, svědectvie vydaj o zlém. A pakli dobře, proč mě tepeš?“ J18,24 I posla jej Annáš svázána k Kaifášovi biskupovi.
J18,25 A bieše Šimon Petr stoje a shřieváše sě. Protož řekli sú jemu: „Zdali i ty z učedlníkóv jeho jsi?“ Zapřě on a vece: „Nejsem.“ J18,26 Vece jeden z slúh biskupa, přietel toho, jehož Petr uťal ucho: „Však sem já tě viděl v zahradě s ním.“ J18,27 Tehdy opět zapřel jest Petr a ihned kokot zazpieval.
J18,28 Tehdy přivedechu Ježíše k Kaifášovi na radný dóm. A bieše ráno, a oni nevešli v dóm radný, aby se nepoškvrnili , ale aby jedli beránek. J18,29 Tehdy vyjide Pilát ven k nim a vecě: „Kterú žalobu vedete proti člověku tomuto?“ J18,30 Odpověděli sú a řekli sú jemu: „Byť tento nebyl zločinitel, nedali bychom jeho tobě.“ J18,31 Tehdy vece jim Pilát: „Vezměte vy jej a podlé zákona vašeho suďte jej.“ Protož řekli sú jemu Židé: „Nám neslušie zabiti žádného.“ J18,32 Aby sě řeč Ježíšova naplnila, kterúž jest řekl znamenaje, kterú by smrtí měl umřieti. J18,33 Tehdy vjide opět v dóm radný Pilát a povola Ježíše a vece jemu: „Ty li si král židovský?“ J18,34 Odpovědě Ježíš: „Sám li od sebe to dieš, čili jiní pravili sú tobě o mně?“ J18,35 Odpovědě Pilát: „Zdali já Žid sem? Lid tvój a biskupové tvoji dali sú mi tě. Což [si]text doplněný editorem učinil?“ J18,36 Odpovědě Ježíš: „Královstvie mé nenie s tohoto světa. Byť s tohoto světa králevstvie mé bylo, služebníci moji jistě bránili by, abych nebyl dán Židóm. Ale nynie královstvie mé nenie odsud.“ J18,37 Protož řekl jest jemu Pilát: „Tehdy král si ty?“ Odpovědě Ježíš: „Ty dieš, že král sem já. Já sem na to narodil se a k tomu sem přišel na svět, abych svědectvie vydal pravdě. Každý, ktož jest z pravdy, hlas mój slyší.“ J18,38 Vece jemu Pilát: „Co jest pravda?“ A když to povědě, opět vyjide k Židóm a vece jim: „Já žádné nenalézám na něm viny. J18,39 Ale jest obyčej , abych vám jednoho propustil na veliku noc. Protož chcete li, pustím vám krále židovského.“ J18,40 Zvolachu opět všichni řkúce: „Ne toho, ale Barrabáše!“ A bieše Barrabáš lotr.
Kapitola XIX.
J19,1 Protož tehdy skrúti Pilát Ježíše a bičoval jest. J19,2 A rytieři spletše korunu z trnie, vložichu na hlavu jeho a rúchem zlatohlavovým oděchu jej. J19,3 A přicháziechu k němu a říkáchu: „Zdráv, králi židovský!“ A dáváchu jemu políčky. J19,4 I vyjide opět Pilát ven a vecě jim: „Aj, vyveduť jeho vám ven, abyšte jeho poznali, žeť na něm nižádné viny nenalézám.“ J19,5 (Tehdy vyjide Ježíš, nesa trnovú korunu a zlatohlavové rúcho.) I vece jim: „Aj, člověk!“ J19,6 Protož když uzřěli jeho biskupové a služebníci, voláchu řkúce: „Ukřižuj, ukřižuj ho!“ Vece jim Pilát: „Vezměte vy ho a ukřižujte, neb já nenalézám na něm ižádné viny.“
J19,7 Odpověděchu jemu Židé: „My zákon mámy a podlé zákona má umřieti, neb se jest synem božím činil.“ J19,8 Tehdy když uslyšě Pilát tu řeč, viece bál se jest. J19,9 A všel jest v dóm radný opět i vecě k Ježíšovi: „Odkud si ty?“ Ale Ježíš odpovědi nedal jemu. J19,10 Protož vece jemu Pilát: „Mně nemluvíš? Nevieš, že moc mám ukřižovati
