vašě byla naplněna. J15,12 Toť jest přikázanie mé, abyšte sě spolu milovali, jakož sem miloval vás. J15,13 Větčie nad to milovánie nižádný nemá, než aby kto položil duši svú za přátely své. J15,14 Vy přietelé moji ste, ač učiníte to, co já vám přikazuji. J15,15 Již vás nebudu nazývati sluhami, neb sluha nevie, co činí pán jeho. Ale vás sem nazval přátely, neb všěcky věci, kteréž sem kolivěk slyšal od otce svého, známy sem vám učinil. J15,16 Ne vy ste mne zvolili, ale já sem zvolil vás a postavil sem vás, abyšte šli a užitek přinesli, a užitek váš aby ostal, ať což kolivěk poprosíte otce mého ve jméno mé, dá vám. J15,17 To přikazuji vám, abyšte sě milovali spolu.“
J15,18 „Ač svět vás nenávidí, vězte, že mne jest prvé nenáviděl než vás. J15,19 Byšte byli z světa, svět, což jeho jest, byl by miloval. Ale že z světa nejste, ale já vyvolil sem vás z světa, protož nenávidí vás svět. J15,20 Vspomínajte na mú řeč, kterú sem já mluvil vám: Nenie sluha větčí pána svého. Poňavadž sú sě mně protivili, i vám sě budú protiviti. Pakli řeč mú zachovali sú, i vašiť zachovají. J15,21 Ale to všěcko učinie vám pro jméno mé, neb nevědie toho, jenž mě jest poslal. J15,22 Bych byl nepřišel a nemluvil jim, hřiechu by neměli, ale již výmluvy nemají z hřiechu svého. J15,23 Kto mne nenávidí, i otce mého nenávidí. J15,24 Bych byl skutkóv nečinil mezi nimi, jichžto žádný jiný nečinil jest, hřiechu by neměli. Ale již i viděli sú, [a nenáviděli sú]text doplněný editorem[398]a nenáviděli sú] et oderunt lat. (homoiot.) i mě, i otce mého, J15,25 ale aby sě naplnila řeč, kteráž v zákoně jich psána jest, že v nenávisti měli sú mě darmo. J15,26 A když přijde utěšitel, jehož já pošli vám od otce, ducha pravdy, jenž od otce pochodí, tenť svědectvie vydá o mně. J15,27 I vy svědectvie vydáte, neb od počátka se mnú ste.“
Kapitola XVI.
J16,1 „Ty věci mluvil sem [vám]text doplněný editorem[399]vám] vobis lat., abyšte sě nehoršili. J16,2 [Z]text doplněný editorem zboróv svých vyobcují vás. Ale přišla jest hodina, že každý, ktož vás zabíjie, bude mnieti, by tiem bohu poslúžil. J16,3 A to učinie vám, neb sú neznali otce ani mne. J16,4 Ale tyto věci mluvil sem vám, aby když přijde hodina jich, rozpomínali se, že sem já mluvil vám.“
J16,5 „Ale těch věcí od počátka nepravil sem vám, neb sem s vámi byl. A již jdu k němu, jenž mě jest poslal, a žádný z vás netieže mne: Kam jdeš? J16,6 Ale že sem ty věci mluvil vám, zámutek naplnil jest srdce vaše. J16,7 Ale já pravdu pravi vám, potřěbie jest vám, abych já šel. Nebo neotejdu li, utěšitel nepřijde. A pakli otejdu, pošli ho vám. J16,8 A když přijde ten, bude tresktati svět z hřiechu a z spravedlnosti a z súdu. J16,9 Z hřiechu zajisté, že sú nevěřili v mě. J16,10 Ale z spravedlnosti, neb jdu k otci, a již neuzříte mne. J16,11 A z súdu, neb knieže tohoto světa již jest odsúzeno. J16,12 Ještě mnoho mám vám praviti, ale nemóžete snésti nynie. J16,13 A když přijde ten duch pravdy, naučí vás všeliké pravdě, neb nebude mluviti sám od sebe, ale což uslyší, to mluviti bude, a které věci mají přijíti, zvěstuje vám. J16,14 Ten mě oslaví, neb z mého vezme a zvěstuje vám. J16,15 Všeliké věci, které koli otec má, mé sú. Protož sem řekl vám, že z mého vezme a zvěstuje vám.“
J16,16 „Maličko již a neuzříte mne a opět maličko a uzříte mě, neb jdu k otci.“ J16,17 Tehdy řekli sú z učedlníkóv jeho mezi sebú: „Co jest to, že die nám: Maličko a neuzříte mne a opět
