z studnice, a bez víry pravé žádný skutek dobrý není ani Bohu příjemný. I protož člověk skrze pravou víru nebeského království dosáhnouti muož anebo sobě jí moci zasloužiti a se zpuosobného učiniti k přijití milosti a ne z vlastních skutkuov. Neb jakož svatý Pavel učí k Římanuom v ‹začátek komentované pasáže3.›konec komentované pasáže kapitole, že milost my darmo jsme přijali skrze víru a ne sami z sebe, aby se tím někdo chlubiti chtěl. Ale prosím tebe, milý křesťanský čtenáři, aby na slova nahoře psaná pilně šetřil, kteráž nám Pán náš vykupitel a spasitel Kristus mluví, abychom v toho věřili, kteréhož on poslal. Tím on sebe samého míní jakožto toho, kteréhož Otec nám k vykoupení a synům světla k vzdělání poslal. Z toho můžem poznati, že my toliko skrze víru samu pravou v Krista Pána spaseni budem a učiněni synové Boží. Skrze Krista k věčnému světlu narozeni jsme a od něho z rukou ďábelských a věčné temnosti vykoupeni.
Kdož již tomu právě věří, že Kristus Boží syn i pravý Buoh jest a že hříchy naše před Otcem nebeským shladil a sebe samého za ně na kříži obětoval a také naše hříchy na svém vlastním těle na dřevo vnesl. Jakož nám svatí apoštolé Petr a Pavel praví, abychom hříchuom zemrouce a hříchův zproštěni jsouce Otce nebeského čistotně skrze Krista v víře před sebe stavěli, z srdce věřili, usty vyznávali, z toho Boha chválili:
Takovýť křesťan s Kristem bude, skrze něhož my vykúpeni jsme a smířeni v věčnosti. Takovýť královstvím nebeským bude vládnúti, kteréhož my skrze Krista smírci našeho dosahujem a ne skrze náše vlastní zaslúžené skutky ani příčinky, kteréž z našeho přirození a síly pocházejí. Naše vlastní činy ‹začátek komentované pasážebyli by›konec komentované pasáže bez Pána Krista zatracení a všickni lidští skutkové nepožiteční, nebo bez Pána Krista není žádná milost ani spasení.
Krystu Pánu náleží, aby přičtena byla chvála našeho spasení.
Skrze pravú a dokonalú víru
