[83r]číslo strany rukopisuA tak se všemi králi zemskými smilnieci, vždycky[11]„vždycky“ opsáno písařem omylem dvakrát té moci povyšujíci, až dále nemohla o ní řéci: stránka církve svaté a náměstek božství; ano pravějí bylo by řečeno: třetí[ae]třetí] trziet stránka pekla a náměstek Lucipera pyšného, ješto se nepokoří ani Bohu, ani lidem.
A skrze to přezlé spojenie toho dvojího lidu pod víru Kristovu a život chudý a bolestný Pána Jezu Krista i jeho cesty upřímé potlačeny jsú od toho zlého lidu, jenž sú najvětčí nepřietelé kříže jeho. A tím, že jest ta pohanská moc u vieru přijata, tudy všecken svět pod víru podšel jest. Neb když jsú ti lidé hlavatí a nerovní[af]nerovní] nerownie pod vieru podešli, kto jest ze všech lidí na světě, aby jeho u víru nepustili? Lichevníci a kupci najlepší[ag]najlepší] najlepſſie u víře a najvíce kosteluov nadávali a ornátuov a platův kněžím nadali, neb lehce vylichvili, šantročili a kněží všecko zblahoslavili, neb sú tím své[12]„tělo“ škrtnuto písařem břicho ustavili u veliké sytosti. Protož když jsú vešken svět u víru přijeli, musili sú dobře písma zvohýbati[ah]zvohýbati] zwohybatie, aby skrze ně všem cestu u víře Kristově ukázali a na cestě spasenie ustavili[ai]ustavili] ustawilie. [83v]číslo strany rukopisuAle skrze tu příčinu všecka písma i víra u veliké zapletenie upadly jsú, poněvadž chtíc skrze písma cestu dáti u víře Kristově všemu světu, aby jich počtem všechen svět nazván byl církev svatá, chot Kristova. Kterýžto svět nikdy nepoznal jest Pána všeho světa ani jeho kdy pozná. Ten svět kněží falešní pokojni pod vieru jeho pustili, aby sami neupadli[aj]neupadli] neupadlie v nemilost světu, ale pokojni jedno s ním byli[ak]byli] bylie.
Ale z těchto řečí napřed pověděných, komuož jest píle o to, muož poznati, že jest to daleko od sebe rozdělená věc, Kristovi Bohu ustaviti a skrze zákon přikázati, aby nad jeho církví král byl za pána ustaven, aby skrze moc královu jeho církev u víře právě stála, a že kněz jsa oklamán pustil césaře děrú, a ne dveřmi pod vieru Kristovu a učinil jej pánem nad jeho lidmi, to dvé velmi jest daleko od sebe. Z kteréžto věci muož poznáno býti těžké zapletenie u víře v tom, že což moc činí vedlé své dostatečnosti v obecních národech, ješto kromě víry a zákona božího jsú, to činí té moci počísti plnost víry Kristovy, aby ta věc, kteráž jest pohanská byla, aby Kristova věc[al]věc] wicz byla.
