ů s količkem, dluhé vyřknutí znamená uo.

1. Klade se in Derivatiscizojazyčný text, které berou u místo o aneb o místo u – roh, růžek, Bůh, boží.

2. Na Imperativiscizojazyčný text – stůj.

3. Těch pánův, těmto pánům od pánů

4. Na konci slov majících litery j, ł, n, ř, s, z, ž – lůj, kůl, kůň, nůž. Pro loj, kuol, kuoňcizojazyčný text.

XII. O punktovaných literách z vrchu oznámeno, že jejích vyřknutí jsou rozdílná, zdlouha aneb měkčeji, nežli kdyby puňktů neměli.

Pec, peč, bez, běž.

Předkové psávali:

Niekoho žierdem zdiesíš, žiertem potiešiš.

Nyní lépě píší:

Někoho žerdem zděsíš, žertem potěšíš.

Itemcizojazyčný text: Rzecz czasto v mieste strielal.

Lepě: Řeč často v městě střílel.

O čárkovaných Adjectivích níže se oznámí.

Napomenutí.

1. Kdy se scházejí dvě punktované litery, častokrát nad jednou toliko se punkt klade. Žěrt, žert neb zěrt.

2. K velkému C a R přidává se ž, Cžeská země, Cžasto Ržíše.

3. Pronunciací, vyřknutí české, polské a slovenské conferované častokrát jako prstem ukazuje, kde se má á, é, í, ů klásti: Modlitba se dála, diala. Práha město, Krakov miesto, dívka, dievka, děvka, syn otců, otcov.

4. ě nejvíc se píše po ť, ň. Tělo, hněv, a in Adverbiiscizojazyčný text, jak dole se sezná. Dobré, bonumcizojazyčný text, dobře, benecizojazyčný text. Rychłé, rychlě, słávné, słavně.

5. ř znamená rž, píše se nejčastěji in Compositiscizojazyčný text z sylaby při-, přes-: přítomný, přidám. A také se přes celou Conjugací klade i. Itemcizojazyčný text, často před í a e. Item in Derivatis ex i, & e., e. g.cizojazyčný text přátelé excizojazyčný text přítel. Země se třásla excizojazyčný text třesení. In Adverb. bene –cizojazyčný text dobře ad differentiam Adjectivi, bonumcizojazyčný text – dobré. Ano i v Participiiscizojazyčný text vycházejících na -n aneb -t, přidán, přijat. Často také v slovích počínajících se od kři, křivda, křídu.

V slovenském sice mlouvení rž, ř se neužívá, známost pak jeho užitečná k tisknutí kněh, aby i Čechové písem i kněh naších užívati mohli. Té pak známosti ne z Regulí, ale z české řečí a písma máš nadobývati.

6. ou. 1. klade se na začátku i prostředku v slovích majících jednostejné sylaby, však které vedlé své natury zdlouha vyřknuté