Rozeznání složených:

Od slova, o němž pochybuješ, odlož to vy- a k tomu, co zustane, přilož některou z těchto Praeposicí: do-, na-, od-, po-, při-, před-, s-, a bude-li to slovo tak směněné nětco podobného s prvnějším znamenati, poznáš, že jest složeno. Vy-cházím, do-cházím, od-při-ne-cházím. Nesložena slova jsou víno, víte.

IX. Zavřené ł tvrději, otevřené l měkčeji zní.

1. Zavřené ł klade se před a, o, u vždycky. Šła, około, stołu. Před e, i, í píše se otevřené l. Klekla, klisna, k lidu.

2. Které jména in Genitivo singularicizojazyčný text skonávají se na -e aneb -i, tedy Nominativuscizojazyčný text má otevřené l. Spasitel. Ale jestli Genitivuscizojazyčný text vychází na -a neb -u, tedy Nominativuscizojazyčný text má ł zavřené. Michał, přívał.

3. Adjectivacizojazyčný text skonávající se na -é předcházející ł mají zavřené – rychłé. Však odtaď pocházející Adverbiacizojazyčný text to ł mění na l – rychle.

4. V Conjugácí také se zachovává rozdíl.

Masc.cizojazyčný text My sme dali.

Foem.cizojazyčný text My sme dały.

O tom víc v Declinacích a v Conjugacích.

X. Přidaného k slovům s, ſ, z, poněvadž temeř jedno jest vyřknutí, o tom rozdíl tento jest.

1. ſ dluhé klade se na začátku slov, s krátké na konci – ſlama, klas.

2. Kde se v slovu dvě sſ kladou, přední malé má býti – Manasſes.

3. Přidané s k slovům začínajícím se od s-, malé s se klade – sſtoupím, sſoužení.

4. Znamenající latinské Cumcizojazyčný text, zní-li měkčeji, píše se s – s meči a kýjmi, s bolestí, s jinými.

Pakli zní tvrději, píše se z – z užitkem, z mladosti, z prvu počatku, z toho, z takové.

Znamená-li latinské Decizojazyčný text, píše se s – s lavice.

Znamená-li latinské ēcizojazyčný text, píše se z – z lesa, z sudu, z pravé lásky

Znamená-li latinské excizojazyčný text, píše se z – z mouky, z té naděje.

Ostatek má se s pronunciácí souditi – zpytůj, zdvíhaní, sběhli se schodu spolu.

XI. Rozdíl mezi u, v, ů.

u otevřené klade se v prostřed a na konci slov – kapustu, k ustům.

u zavřené klade se na začátku slov – učiti, užíti. Zůstává i v některých složených doučiti se.