Vít Tasovský z Lipoltic: [Český překlad sbírky nálezů brněnsko-jihlavských, rukopis A]

Knihovna Národního muzea (Praha, Česko), sign. IV B 10, 1r–195v. Editor Jamborová, Martina. Ediční poznámka

Edice vznikla v rámci řešení projektu GA ČR č. P406/10/1140 Výzkum historické češtiny (na základě nových materiálových bází).

[Generovaný obsah]

O zámluvě rukojemstvie

Ačkoli mně i tobě někto nejistý neb neznámý a zdál by se jmien býti za jistého a nebude li od něho požádán rukojmie aneb nětco k tomu podobného, tuť nenie smlúva závazku ani uručenie nebo jistce a zvláště vymieněné věci mají moc, ješto by jie jinak nejměli.

O žalobě z rukojemstvie

Cožkoli rukojmie platil by za obviněného, ten z navrácenie zase muož naň žalovati.

Opět druhdy rukojmie muož žalovati na jistce dřieve, než zaň bude platiti: najprvé vymienil li by sobě, aby do času držán byl, aneb byl li by obžalovaný odsúzen, nebo počal by své zbožie rozptylovati obžalovaný, nebo aby dlúho stál rukojmie v rukojemství.

Opět rukojmie druhdy ižádným obyčejem nemuož žalovati, jako ač by kto slíbil za druhého {bezděčně tomu, za kohož slibuje}meziřádkový přípisek mladší rukou naděje se, že od něho darován bude, anebo ač by sám na své slíbil.

Opět požádá li rukojmie, má dopuštěn býti k súdu a dluhu požádati od toho, za něhož jest slíbil, jehožto žalobám má postúpiti.

Dá li věřitel rok dlužníku bez vědomie a bez povolenie rukojmie

Jestliže by věřitel bez vědomie aneb bez ohlášeného svolenie rukojmí prodlenie dal dlužníku ku placení přes rok uložený, a rukojmie skrze konšela tomu by odepřel anebo jej z toho přesvědčil, konšelem zproštěn bude od téhož, a to svědectvie má býti skrze konšela, nebo lest a zklamánie při takových věcech bývá.

Opět zapří li dlužník, by jemu věřitel prodlenie ku placení dal, a zná li se rukojmie k slibu a nemuož li věřitele svědky obecnými přemoci o dání toho prodlenie, penieze, za něž jest slíbeno, zaplatí. A když zaplatí, má li jej z čeho potom nařknúti, to učiní vedlé práva.

O těch, ktož od súdu utekú a zprotivie se súdu

Ktož by protivě se súdu ušel, ano na to přísežní a mužie věrohodní hledie, ten slove utiekač. Pakli by kto od súdu byl hledán neb volán a nebyl li by nalezen, anebo pohnán jsa před súd a oznámen neb zavolán ne hned se postaví, nemá proto odsúzen býti za utiekajícieho, nebo muož se postaviti ku posledniemu povolání, a týž skutek neb žalobu vzíti, kterýž jemu přísluší vedlé práva.

Opět ktož by vraždu učině neb jiné prohřešenie nápodobné, přátelského útoku nepřátelsky jej honících s braní boje se, aby od nich zabit nebyl, utekl by, má li súzen býti za utiekajícieho, přísežní povážíce slov i skutkóv, vedlé jich vnitřnieho svědomie na to rozumně pomyslé.

 
logo ÚJČCopyright © 2006–2021, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2021, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2021, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 14 lety, 11 měsíci a 12 dny; verze dat: 1.1.18
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projekty č. LM2018101
(LINDAT/CLARIAH-CZ) a LM2015081 (RIDICS).