Ortelováno jest některakým k jich otázce, že obžalovaný pro ránu, z niežto raněnému prst byl by ochromen, řka, že jemu takovú ránu udeřil mocí se bráně moci a života bráně, sám pat hodnými muži má toho dokázati a na kříži dovésti.
Obžalovaný z ran a utětí údóv muož li neviny své dovésti skrze přísežného {a očistiti se}meziřádkový přípisek mladší rukou
Nalezeno jest: byl li by obžalovaný narčen vedlé práva měsckého od žalobníka z ran neb z utětie údóv, nemuož se očistiti jedniem přísežným, leč by měl jiné svědky s sebú, jakož práva krumfeštnie pravie: pakli žalobník chce přemoci obžalovaného, tehda obžalovaný lépe muož se skrze přísežného očistiti.
O ranách ohavných {jenž šrám pozuostavují}meziřádkový přípisek mladší rukou
Obžalovaný pro rány ohavné, jenž slove samfundcizojazyčný text, po jehožto zahojení zuostává na tváři člověčie poškvrna nebo šrám, jenž vlasy nebývá přikryt, očistí se sám pát muži hodnými, nebo taková rána má to právo, o němž jest psáno svrchu v práviech krumfeštných při onom nápisu Ktož by koli druhému prst uťal etccizojazyčný text.
Raněný chodě a umieraje nebývá pokutován jako zabitý
Obyčej měscký za právo drží, jestliže raněný byl by viděn od konšela, an chodí po ulicech a kostelech bez holi a obyčejem zdravého člověka a potom dřieve žalob téhož raněnie súdem rozeznánie umřel by, tehda obžalovaný ne z vraždy, ale z raněnie bude odpoviedati.
O raněných a neřádiech na svatých miestech učiněných
Když v některém klášteře laik laika ranil bieše a za to v duchovniem súdu chtějieše dosti učiniti, k žádosti přísežných tudiež jest nalezeno: ačkoli za jedno prohřešenie jedna pomsta má býti, avšak jestliže laik laika neb svěceného raní, bude li žalovati v světském súdu, že násilé neb kvalt v kostele, na krchově neb na jiném miestě službě božie posvěceném jemu učinil, trojím obyčejem bude pokutován, nebo pro miesto dosti učiní súdci duchovniemu, ale pro rány a kvalt dáť pokutu súdci světskému, a raněnému škodu zaplatí.
