ač by se křivda jim a nebo jich dála.
Menší počet svědkóv nebývá vždy zapuzen od většieho
Jeden sedlák žaloval v Bíteši a nařekl jednu vdovu, že muž její v kopě grošóv byl by jemu vinovat a toho že by chtěl dvěma svědky hodnýma dokázati. A když jest vdova popierala a nevinu svú též dvěma svědkoma dovésti chtěla, řekl sedlák: pane rychtáři, proti dvěma svědkoma, kteréž chce vdova vystaviti, zavazuji se, že já chci jiné čtyři vystaviti, a tieži, zda li větší počet svědkóv vedlé spravedlnosti nemá předložen býti menšiemu. Odpověděno jest konečně: ačkoli na mnohých súdiech dopustí se, aby větší počet svědkóv zapudil menší, avšak v právě měsckém od staradávna to se nezachovává, protož vdova svědky dotázanými statku a zbožie svého bránieci lépe muož žalobníka odbyti, nežli on rovnými svědky, kteréž prve při žalobě řekl postaviti, mohl by ji přemoci týmž právem. Ani však v tom práva měscká jiným ani jiná těm sú odporná, nebo poněvadž taková práva některak sú obyčejná, a ne ovšem za právo jmiena každá věc muož sstáti v miestě, v němž jest obyčejna, nebo obyčej vedlé práv jestiť právo duovodné obyčejuom užívajících.
Svědkové kdy předloženi bývají zápisuom hamfeštóm {zstraceným}meziřádkový přípisek mladší rukou
Některací měšťané z Hradiště tuto příhodu předložili: jeden z A. žaloval na naše dva měštěníny, že jich otec zavázal jemu svá dědictvie ve třidceti kopách gr., dav jemu na to hamfešt pečetí našeho města utvrzený, i že týž hamfešt, jakož praví, ohněm jemu jest zhynul. Otázka jest, jestliže by mohl vystaviti rychtáře a přísežné naše z Hradiště, jenž by svědčili, že by jemu ten hamfešt dán byl, bude li moci obdržeti těch 30 kop gr. týmž právem. Ale řečení naši měšťané pravie, že těch 30 f otec jich ještě živ jsa zaplatil a hamfešt ztrhal, zřezal a umořil, takže jeho psanie okázati nemohú, a zavazují se toho dokázati svědky hodnými, otázku činiece, zdali svědkové
