Jakož se dopúštie těm, ktož chtie, aby zbožie svá a dědictvie jiným vzdávali a ve dsky kladli řádem zachovalým, též také přejem, aby ta zbožie mohla se na spolek stúpiti s druhým, a toho nikoli nemá bráněno býti, když by pak společníci spolubydléc na těch zbožích, slavnosti a zachovánie řádného, což ke dskám přísluší, neopúštěli, aby ve dsky zemské řádně vloženo bylo, a přijetie neb spolčenie toho zbožie aby se stalo provoláním řádným pod časy, jakož pak to v právích a ustanoveních našich plněji bude pověděno.

Jestliže by ti, kteříž na spolek se sstúpili zbožím, každý obláště bydlel a ztravu i náklad každý obláště svuoj jměl, buďto v rozličných miestech neb na jiných hradích, ne proto rozuměno buď, by to lestný spolek byl neb pokrytý, když by jedné dovésti mohli, bylo li by potřebie toho, přede pány svědky hodnými, že v škodě, v zisku jsú na spolce a jeho požívají i nakládají.

Ktož by pravili, že by zbožím na spolce byli, ač by pak v jednom městě neb v jedné vsi seděli neb v jednom dvoře bydleli, jestli však že by každý z nich zbožie své spravoval a náklady zvláštnie činil, ti mají spieš rozdielní než společníci jmieni a věřeni býti, leč by svědky hodnými plně dovedeno bylo, že spolek jich, ačkoli rozdielně bydlé, jest beze všie lsti i pokrytctvie.

Jestliže by dědictvie kterého z společníkuov v zbožie pro vinu jím učiněnú spadlo do královy komory, tehdy zároveň rozděléce to všecko zbožie společné, vinného strana do královy komory spadne, ale strana druhá při tovařiši druhém celá a beze všeho úrazu má nechána býti.

Židé, kteřížkoli zde na zbožích vladyčích by seděli, úroka placením do královy komory slušejí plným právem. Pakli by snad kto všetečně proti tomu směli učiniti, jich brániec, ti jakžto protivníci Velebnosti Královské mají káráni býti, a přes to vždy Židé ku plnění těch úrokuov do královy komory jsú zavázáni.

Jestliže by kterému Židu za dluhy které dědictví se dostala, toho prodati ani utratiti žádným obyčejem jemu neslušie bez vuole a odpuštěnie králova zvláštnieho, kteréžto dědictvie potom bez pochybenie do komory našie z vuole královské a právem královstvie i z obyčeje potvrzeného má spadnúti.

Dědictvie, kteráž kto kúpí, jakéhož koli buď řádu, duostojenstvie neb stavu ten, ktož ta kúpí, toho práva i těch svobod neb obtieženie věz že sě má držeti, kterýchž sú sě předci jeho drželi. Neb rozum práv toho žádá, aby každá věc všady