hra[53]číslo strany rukopisuduov, duostojenstvie neb ctí a ve jméno jedním slovem všeho zbožie neb práv, kteráž držie aneb jimi vládnú podlé mezí a v mezech královstvie českého, přiznánie řádně učinili.

A kolikrát by se koli přihodilo, že by králové, vévody, margkrabě, nápravníci aneb jiní urození manové smrtí se změnili, též v jednom roce ode dne změněnie jich pořád čtúce, jest li pak, že by král toho roku v královstvie svrchupsaném byl, pakli by nebyl, ale knieže takové, margkrabě, vévoda, nápravník aneb urozený man nižšie v tom roce má se před haupmanem najvyšším toho královstvie poctivě přiznati a v šesti měsících pořád zběhlých ode dne navrácenie králova do královstvie pořád čtúc tu jistě přiznánie i přísahy dokonánie mají poctivě naplniti, lečby snad markrabě, vévoda, nápravníci a urození manové v zemi bez lsti nebyli v tej mieře, chcme aby ode dne navrácenie jich do své vlasti v času vedlé tohoto našeho ustanovenie již pověděného k řádnému dokonánie věcí pověděných byli zavázáni.

Pakli by který z kniežat těch, margkrabí, vévod, nápravníkuov neb z menších manuov svrchupsaných věcí dokonati netbal a svrchupsaní časy že by tomu vyšli, král svrchupsaný, kterýž v ty časy bude, nebo haupman zemský obecný moci bude i má k rukama Královské Velebnosti vzieti práva [54]číslo strany rukopisui zbožie svrchupsané kteréžkolvěk a je držeti i mieti muož, až by všecky věci svrchupsané věrně naplněny byly. Neb skrze toto naše zjednánie i práva naše budú bez úrazu i svrchupsaných jasných kniežat, margrabí, vévod a manuov i jiných urozených duostojenství a zboží mnohem viece budú jista a moc královská také pomocí bude bezpečna.

Ačkoli vedlé lidského práva knieže práv a súduov jest prázden a všecky lidi sobě poddané má súditi a sám od žádného súzen nebývá, však že jest hodná řeč velebností kralujíciemu, aby se vyznal, jsa kniežetem, že jest k právóm zemským zavázán, jakož sme to skrze předky naše krále české přejasné shledali zachováváno[r]zachováváno] zachowa býti, tiemto ustanovením za právo činíme, jestliže by snad kdy někdo od nás aneb od budúcích našich králuov českých jasných, kteříž budú v ty chvíle, pravil, že by mu se moc dála aneb některú při že by s námi vzieti chtěl, tehdy najvyšší komorník a páni neb kmetové o tej při a obtiežení ptáti se mají a tázati pilně.

Potom cožkoli spravedlivého shledají, vypovězte a za právo usuďte, k jichžto výpovědi a právu státi i