[43]číslo strany rukopisunápadem spadnúti ani držána býti ani s nich do královy komory nebo dvoru posluhováno mohlo býti.

Zbožie pak, kteráž by tak proti řádu tohoto nynějšieho ustanovenie nebo proti mysli shledána byla, že sú převedena, nebo ješto by uloženo o jich bylo převedenie, ač ještě vskutku převedena by nebyla, budiž srozuměno, že tiem právem do našie královské komory mají obrácena býti.

O rotách šibalských

Královské Velebnosti našie láska, kterúž k našim zemanóm věrným ustavičně máme, dobrovolně nás pudí nespáním nočním a snažnú pilností ve dne, abychom sě ptali, co by jim mohlo ku pokoji užitečno býti a čím by od nepravostí a sváróv a násilných útokóv mohli sě vystřieci. Nebo zacelo zdávna mezi kniežaty a pány královstvie našeho nešlechetně shledali sme, ani zachovávají, že z nich někteří nepřítelé lidského pokolenie, to věz ďábla, ponúcením zlé smlúvy, svazky nebo spřeženie neslušná mezi sebú činili sú a je listy a právem často ohrazovali, z kterýchžto věcí příčiny nechuti i nenávisti mezi nimi a kniežety a mezi jinými pány v přísedících krajinách vyšly sú, a druhdy pády, bitvy, pálenie a na statciech mnohokrát zlý sú užitek zplozovaly.

Kterúžto věc my netoliko přeřezati, ale i z kořen vypléti mysléce, usuzujem, za právo činiece, aby nižádného úplně spřeženie, svazku neb smlúvy neb přísahy mezi kterýmižkoli buď kniežaty, pány neb mohutnými lidmi již pověděného královstvie žádnú příčinú neb věcí proti které osobě, městu, obci ani kterým obyčejem vóbec v některém kusu, listy ani přísahy potvrzením nebo také i beze všech těch věcí býti nemohlo bez Královské Velebnosti zjevného vědomie a přikázanie. Ktož by pak proti mysli ustanovenie tohoto šibalstvie neb spřež takovú učinili neb v tom shledáni byli, i ktož by vuoli k tomu svú dali, radu neb přiezen, ihned v královskú nechut vězte že sú upadli a sami i jich vše zboží že sú úplně na Králově Milosti.

Podobného poněvadž ku prvniemu neduhu pád smrtedlný snieti a zplna tělo výborné královstvie našeho vyčistiti snažnú pečlivostí žádáme, za právo usuzujem, aby nižádný úplně z pánóv neb vladyk, z měšťan, z sedlákóv ani kto z jiných osob, kteréhožkoli buď pokolenie, jakož sme někdy, ano mrzce se to dálo, shledávali, nižádným obyčejem neb věcí šibalstvie neb roty neb tovařistva neb smlúvy a scházenie kterého s jinými nečinili ani vcházeli, skládajíc