[45]číslo strany rukopisuvespolek penieze neb věci které na smrt některé uložené osoby nebo jinak kterýmkoli obyčejem úplně nebo v některém kusu, aby neslušelo toho nižádnému činiti ani v to vkráčeti ani úplně se o to pokúšeti. Ktož by pak proti právu tomu činili neb jim radili svolovati aneb přiezen přidávali, na tom miestě Králově Milosti buďte poručeni. Pakli smrt člověku z toho zjednána by byla, zbožie jich do komory královy všecko obrátiec, buďte stínáni.

Pýchu, kteráž milému božství vždy[n]vždy] wdy jest v nenávisti, také milosti našie úmysl vždycky v mrzkosti má, neb královské moci naše hrozná mocnost přinúceti má, aby pokojni byli, jež hřiech pozdviženie a pýchy zdzvihuje, aby nebyli pokojni. A tak túto výpovědí přikazujem, jestliže by který pán, božský potupuje súd a našie spravedlnosti v čest nemaje duostojenstvie, s pokřikem rukú brannú do země druhého pána běžel a ji všicku aneb diel spálil sám neb skrze jiné neb jiného, aneb toliko bez pálenie že by s pokřikem běžel, aneb bez pokřiku běže že by oheň pustil, ihnedky věz, že jest na Králově Milosti, tak aby dosti učiněnie najprvé těm spáleným a škodu trpiecím docela z zboží toho paliče a z věcí jeho podlé rovného rozváženie předešlo. [46]číslo strany rukopisuNebo prvé mieníme těm, ktož sú vzali a trpěli bezprávie a škodu, aby spravedlivým rozvážením navrácenie škod měli, nežli měšce našeho zisk a užitek bychme pósobili. Tehda zacelo poklad náš rozmáhá se, kdy věrným našim a poddaným bez dlenie spravedlností bývá posluhováno. A co zbude z věcí a z zboží toho, teprv do měšce našeho má nápadem spadnúti.

Sváróv i hádanie řeči mnohé, kteréž sme v svatém paláci našem častokrát vídali, opatrností naší snieti žádajíce, za právo usuzujem, aby bratřie sestření i jiní kterúžkoli příbuzností neb přátelstvem spojení neb také i cizí, ve spolce dědictvie majíce a rozděliti se chtiece, aby každý z nich svój diel měl, rozdiel takový slavně učiniti mají kniežata neb páni před Královskú Velebností. Pakli by sobě volili pány, tehda oni přede třmi pány přísežnými, poprávcemi neb zprávcemi té vlasti, při jichž mezech dědictvie to leží aneb větčie strana toho dědictva shledána bude, diel má se státi. Ale jiní urození vladyky přede třmi pány poprávcemi té vlasti, kdež dědictvie to leží, mají diel bráti, jiní pak obecní lidé neb měšťané před rychtářem města neb městečka toho, při němž to jisté leží dědictvie. Ale mimo tyto svrchupsané obyčeje ktož by pravil, by diel vzal, žádná