[47]číslo strany rukopisumoc ani dolíčenie nemá býti dopuštěno ani dóvod, by se dědický a pravý diel stal, aniž má býti věřeno, by diel byl; ale ktož by sě k spolku neb na spolek táhl, má súd beze všeho prodlenie jemu osazen býti.

Lidského snábděnie rozšafná opatrnost z skutkuov minulých budúcieho jednánie béře sobě příklad, a tak potom móž budúcím příhodám hodným lékařstvím vstřiec jíti, když chce na ty příhody patřiti pilně, kteréž sú předešly. Dávno zajisté přejasná někdy kněžna, český král manžel jejie když jest umřel a pochován, poostaviv dietky v tom královstvie, kteříž děditi[o]děditi] dietiti měli, vzdala se druhé za někakého pána královstvie téhož, pro kterúžto věc kterak mnohé v tom království přišly sú róznice a škody, královstvie toho trhánie a mrzká búře, zdá sě nám pro hodnú příčinu světějí to zamlčeti než nynějšieho písma dlúhú řečí najevo vynésti.

Ale aby v tak nebezpečné vlnobitie mořské urozeného královstvie našeho lodička nevešla, svatým ustanovením tiemto umyslili sme zjednati: jestliže by kdy potom událo se jasné králové české korunované, to věz, jakož slušie a obyčej jest, posvátným olejem mazané, vdově zuostalé, druhé [48]číslo strany rukopisuvdávati sě některému kniežeti, pánu nebo jinému některému zeměnínu královstvie řečeného, králová svrchuřečená od práva svého věna ihned buď odlúčena a od královstvie již pověděného pokutu, pomstu, vypověděnie věčného má nésti.

Kterýž pak královic tak ji za ženu směl by mieti, též výpovědí a z země vyhnáním pokutú buď kárán až do třetieho kolene všetečného rodu svého poslúpně sstupujícieho. Tomu chcem i přikazujem, nebo hodně královské útěchy i bydlenie má zbaven býti ten, ktož královstvie příhodami nebezpečnými a rozličnými opuštěnie nedbal jest řádně v bezpečnosti zachovati.

Kdežpak koli za kteréhokoli jiného, ješto královic nenie, ona vdá sě, když však za urozené knieže toho královstvie a stavu hodně sě vdá, toho jí slušně dopúštieme, a aby vzala miesta a jiné věci, kteréž sú jí u věně dané, v moc a v stráži svú v království svrchupsaném. Kterýž král budúcie řádně v tom království bude, deset tisíc hřiven střiebra králové svrchuřečené za věno jejie má dáti; pakli by král ten budúcí chtěl těm zemiem, městóm a požitkóm do života, ale daj jí a převeď za to věno a zaplať penězi hotovými.