Čest královskú[p]královskú] cralowſka a stav pokojný našich věrných pilností, kterúž muožem, jednati nepřestáváme, aniž muožem tomu věřiti, bychom se práci té poddali neb v ní stáli, poněvadž s pomocí božie všecky věci řádně jednáme. Kterak mnohé příhody vyníti mohú, kterak mnohé ruoznice, když přeslavná stolice královstvie našeho krále nemá, i kto múdrý toho nevie? Právě jakžto když u stáda pastýře nenie, tehdy stádo svú obyčejnú svobodú rozbiehá se a vlčími hrdly bývá hltáno a ovčinec opustilý snadno bývá rozptýlen.

Protož túto výpovědí věčnú umienili sme zřiediti, aby všickni budúcie čeští králi, kteříž toho času v království budú králi přejasní, v šesti měsících pořád ode dne uvázanie čtúc byli povinni, povolajíce kniežat, pánuov, vladyk i všie obce královstvie českého, všicku hodnú slavnost zachovávajíc, jakož obyčej do sie chvíle byl, korunu královskú skrze ruce posvátné pražského arcibiskupa neb preláta jiného, když by kostel pražský snad arcibiskupa neměl aneb že by arcibiskup toho učiniti nechtěl aneb k tomu dostatečen nebyl, šťastným štěstím přeslavně za král korunován býti. A v témž času přejasná kněžna, manželka jeho králová, kdykoli a kolikrát událo by se králi ženu pojímati, též korunú aby byla korunována. Neb hodné jest, aby ti, jež opatrnost božská[q]božská] boſká spojila jest v jedno, ti aby přijali rozmnožnost takéž chvály.

Blud přetěžký, najsvětějšímu náboženství protivný i škodlivý stavu a pokoji nábožných našich věrných milých, z prostřed stáda lidu našeho křesťanského královstvie našeho českého úplně vypléti mieniece za právo činíme, aby nižádnému v mezech králvostvie neslušalo železem rozpáleným neb vodú studenú čarovati ani jiným kterým pokolením čáruov k tomu podobným uvoditi ani jich požívati pro kterú příčinu, buďto snad porušenie panny neb cizoložstva chtě dojíti, jakožto že se někdy dálo, shledali sme, aneb jiným kterýmkoli vymyšleným obyčejem; pod pokutú, ktož by to činil, takovúto, neb že by radu neb pomoc k tomu dával: aby cti zbaven byl a zbožie jeho do našie komory obráceno bylo.

A kdež by sám mohl popaden býti, nerci toho dopúštieme, ale přikazujem, aby ohněm neb vodú, kterúž by věcí z tú dvú zhřešil, konec mrzký svému životu vzal. Nebo poněvadž božie všemohúcnosti všetečně pokúšeti směl a jeho súdu tajnému se posmievati, bližniemu svému těmi věcmi proti přirození jednaje, zahynúti hoden jest vedlé zaslúženie, aby se neradoval