žádnému nedala a ve dsky zemské s zachováním řádu slavného nevložila, věno to, buď na dědictvie neb na hotových penězích, do královy komory má slušeti.
Z viery hodného naučenie srozuměli sme, že k královu právu úplně příslušejí všeliká dědictvie již vykopaná i potom kteréž vykopány budú na horách, točíž na mezích země za Mostem, za Kadaní až do Damašiny, protož túto výpovědí za právo činíme, všecka dědictvie vedlé svrchupsaných mezí již nebo potom nalezená že do královy komory nápadem mají býti.
Pakli by kto co těch již řečených dědictvie k sobě bezprávně hrnul neb kopal neb vyvrátil v lese našem výborném podlé toho, jakož meze zasazené jsú, pokutú zlé pověsti s navrácením čtvernásob buď tresktán. Zacelo mezi jinými lesy našimi tento srdci našemu má býti nejpilnější a zvláštní pilností má ostřiehán býti, kterýžto tak užitečným jako divným stromuov shromážděním královstvie naše obkličuje, jehožto lesa vysoký a dlúhý obchod činí království tomu sčastně obranu slavnú a věčnú.
Všelikého měštěnína dědictvie svobodné neplatné ani k městu přiměřené, kterýž bez dětí od svého života pošlých řádně umřel by, jakožto i vladyčie zbožie, do komory slušie z práva a z obyčeje našeho královstvie.
Zbožie a dědictvie každého člověka pro zaviněnie, kterýž by sťat neb oběšen byl, aneb že by jinú, jakúžkoli kázní zšel, by pak i děti zuostavil, z toho svého tak hanebně sešlého života, ačkoli řádně od něho by pošly, z práva královstvie našeho i z uobyčeje potvrzeného do královy komory polovice má spadnúti.
Dědictvie rodičuov obojích, točíž otce a mateře, kteréžto k synóm z jich životuov řádně pošlým z práva obrátiti mieníme a chcme i za právo činíme, netoliko o těch dětech, kteříž doma pod mocí otcovú jsú anebo s svými rodiči bydlé, ale také aby i o těch bylo rozuměno, kteříž z moci jich již jsú vyňati a od nich odděleny. Neb ačkoli osob jejich aneb obydlé dalekost byla by, však proto v příbuznosti krve, kteráž žádnú věcí nemuož býti rozdělena, má býti ani kterak muož rozlúčeti.
Jestliže synové neb dcery odděleni od rodičuov svých jsúc zemřeli, by pak rodiči živi po nich zuostali, jich dědictvie a zbožie ne na rodiče, ale do královy komory z starého práva
