spravedl[97r]číslo strany rukopisunost nesmierná, ale aby nižádného nad sebú nerozpačil, že by od něho i v soudu spravedlnost nedála se, ačkolivěk přieliš ohyzdné a nepodobné, aby se stvořenie s stvořitelem súditi mělo v soudu skutečném, vinu stvořiteli dávaje, však proto pro božskú zvláštní dobrotu svú a z lásky nesmierné své, kterúž k svému stvoření umienil jest mieti – teď mě splnú mocí, jako by Svatost Jeho osobně sám zde stál a byl, vyslal jest mě, a což vy, páni súdce, Svatosti Jeho v té při jeho naleznete a vypoviete, na tomť Jeho Milost přestati ráčí.“

I vece Michal: „Zdali múdrost nevolá a opatrnost nedává hlasu svého? Na svrchních i na nižších pahrbciech na cestě, prostřed stezek stojiec, podle vrát městských, v samých dveřech mluví? Protož, vy všichni mužie, suďte Boha najvyššieho. K vám volám a hlas muoj k synóm lidským. Rozumějte, maličcí a nemúdří, přiložte mysl svú. Slyštež, neboť o velikých věcech mluviti budu, otevruť vám rty mé, abych pravé věci předpověděl. Pravdu přemyšlovati bude hrdlo mé a nenie v nich nic křivého ani převráceného. Najprvé Buoh a Pán náš srozuměl jest chytrosti těchto ďáblóv, kterak, právi se činiece[cj]činiece] cżÿnite[71]srovnej rkp. KNM IV E 6 na f. 51v: činiece, žádají navrácenie svého do nebes. A nechtějí znamenati ani sobě vážiti opatrnosti a múdrosti řečí božských, ano již jim pověděno, vyloženo jest prostú řečí Pána našeho skrze Rafaele pověděnú, že jiným obyčejem jich navrácenie nemóž býti. Avšak přesto súdu a nálezu žádají od Jeho Milosti, jakož to nesmierný v své milosti soud a nález váš podniknúti ráčí. Ale jakož Pán Buoh váš dobrých přirozených najlepší stvořitel jest, takéž všech zlých vuolí najspravedlivější zdržitel[72]srovnej rkp. KNM IV E 6 na f. 52r: zřieditel, aby, poněvadž když oni zle užívají přirozenie dobrého, ale on dobře užíval i zlých vólí. A protož Jeho Svatost tak praví, že jest byl zřiedil a zpósobil ďábla Lucipera, kterýž jest knieže nad těmito ďábly, dobrého, ale svú vuolí zlý učiněn jest a v najdolejších[ck]najdolejších] naÿdoleÿſſiech miestech zpósoben jest a posmieván od anjelóv jeho. Tiem on vinen nenie, neb poněvadž dobroty jeho požíval jest k vuoli své, též zlosti jeho. Nebo pohaněno nic nenie veleslavenstvie jeho, ale jehožto zlosti i všeli[97v]číslo strany rukopisukého