[277v]číslo strany rukopisuPo křivé cestě jedeš a se zlým úmyslem proti božiemu lidu se béřeš. A náhle se vrať, a byť se byla oslice s tvé cesty brzo nešinula, třetie již bych tě byl [zabil]text doplněný editorem, aj, kterak anjel boží překážel, aby po zlého úmysla cestě nejel. Takež všelikému člověku, aby se k hřiechóm nenavrátil, rozličně bránie, na některé nemoci přepúštějíce, nedostatky tohoto světa mnozie a rozličně je zamucujíce, hrozná a žalostivá viděnie jim ve sně zjevujíce, všemohúcí moc božie hrozně jim opakujíce, bránie, aby se k hřiechóm navrátili. Těmi i jinými mnohými činy andělé nám slúžie, poselsky aneb služebně veš svět ostražujíc, všecky krále i kniežata zvláště v svém poručenství chovajíc, dušiem do nebes radostný próvod dávajíc, lidského spasenie mnohými činy hledajíc, o hřiešné s diábly bojujíc, o nás snažnú péči majíc. Proněžto slušie všem sbožným křesťanóm dnešní den jich svaté milosti poděkovati, jich prosiec, aby nám ráčil v svój veselý přiebytek pomoci věky věkóm. Amen.
Svatého Jeronýma
Svatý Jeroným měl otce vzácného, jemužto jméno bylo Euzebius, slovutného jazyka člověk. Jehožto syn, svatý Jeroným, ještě malým pacholíkem sa, z své vlasti do Říma běžal a tu se nad jiné řecky latině a židovsky dospěle čísti naučil. A když v světském umění a v pohanských kněhách viece než v svatém písmě čta, se kocháše, přihodilo se to jednú, že o středopostí udeři naň hrozná studená nemoc. A tak jeho přirozenie pohasila, že v jediných jeho [prstech]text doplněný editorem cos málo přirozené horkosti bylo ostalo. A když se již všickni do jeho života rozpáčivše, k jeho pochovávaní potřebu zjednávachu,