[275v]číslo strany rukopisubydlé až do dne súdného. A po súdném dni u pekle zavřeni budú. Proněžto v tom prostředku do dne súdného bydléc, když na se vzezřie, kterak sú velikú radost ztratili, žalostivě rozumem seznávajíc, bezpřiemnú bolest trpie. A když dolóv na zemi sezřie, vidúc, ano lidé do nebes, odkadžto oni sú vyhnáni, radostně jdú, velikú toho žalost mají. A také často nad námi božím přepuštěním se obcházejí, jakžto mnohým svatým otcóm zjeveno, že mezi námi jako mušky leciec, vše povětřie naplňují. A jakžto píše mistr Haimo, tak jich veliké u povětří[gl]povětří] powietrzie množstvie jako prachu, jenž se v slunečném paprslku miesí. A jakž koli na všem dobrém lidem se protivie, však nad žádným, než ktož se jim dobrovolně poddá, svítěziti nemohú. Jakžto praví svatý Řehoř: Mdlého máme nepřietele, jenž nad žádným odolati nemóž, než ktož sám svú vuolí pod jeho moc podniknúti chce.
Čtvrté a poslednie slavný den slove pamět svatého Michala a všech svatých anjelóv, neb toho dne jich svatú milost všeliký člověk má je s právem chváliti a, jim nábožně slúže, čest i chválu vzdávati. Neb to nalézámy, že se všech tohoto světa národóv těm vláště svaté písmo laje i porokuje, kteřížto svým snažným sluhám duostojně neodplacují a jich mzdu jako nevěční sobě zadržují. Proněžto jest v Starého zákona písmě řečeno každému člověku: Neostane tvého nájemného dělníka u tebe odplata do zajtřie, ale má inhed odplaceno býti. Jakžto jest sám řekl Ježíš: Duostojen jest ten, jenž dělá a pracuje, své odplaty. V tom rozumu každý, ktož chce znamenati, uzří, kterak nás bóh velmi miluje. Jemužto nebylo na tom dosti, by nám podrobil všeho světa
