od[122r]číslo strany rukopisutad se vzdálí. O tom praví svatý Krysostomus, kdež kolivěk diáblové toho dřeva kyj, jímžto sú uraženi, zazřie, s velikým strachem užasnúce se pryč běžie.
Na božie vstúpenie
Našeho spasitele na nebesa vstúpenie stalo se jest po čtyřidceti dnech po jeho vzkřiešení. Tu slušie věděti, proč jest inhed, jakž jest z mrtvých vstal, na nebesa nevstúpil, ale čtyřidceti dní čakati chtěl. K tomu pravie svatí mistři, že jest to proto učinil, aby viery o svém z mrtvých vstání lépe potvrdil, a také proto, aby své apoštoly, ježto byl truchly ostavil, po ty všecky dni je utěšil a uveselil. A jakož jest, jakžto praví svatý Augustin, čtyřidceti orlojových hodin v hrobě ležal, take že té pravé viery, že jest jistě z mrtvých vstal, čtyřidcetmi dny potvrdil. Druhé slušie věděti, jakžto praví svatý David prorok, že jest hospodin sladkými anjelskými zvuky na nebesa vstúpil. Tu praví svatý Augustin: Když jest hospodin na nebesa vstúpil, nebesa se podivila, všech hvězd zřiezenie stkvúcím bleskem se zasmálo, nebeská trúba pozvučala, všech anjelských kóróv sbor se obradoval a všeho světa tváři sú se obradovaly. Třetie slušie věděti, že jest hospodin s velikým množstvím anjelóv a s velikými zástupy duší na nebesa vstúpil. O tom píše svatý Dionyzius a takto řka, že sú andělé někteří vidúc, ano král nebeský do nebes jde svého svatého božstvie mocí, mezi sebú diviece se tázali a řkúc: I kto to jest, jenžto jde
