otce pocházie, i vzděješ jemu jméno Ježíš, to se jméno tak vykládá Ježíš spasitel, jenžto lid svój zprostí všech hřiechóv, budeť veliký a syn najvyššieho nazván bude. Jakžto by řekl: Tento spasitel budeť mieti dvoje přirozenie, člověčské a božské. Jelikož k člověčskému přirození bude nazván veliký všech milostí plný, neb se milost skrze Jezukrista stala jest. Jakžto svatý Pavel píše: Jelikož k božskému přirození bude synem najvyššieho vzýván a dáť jemu hospodin bóh stolec Davidóv, otce jeho, i bude kralovati v domu Jakubově na věky a jeho kralování nebude nikdy skonánie.
Tato slova, jakžto světí mistři píší, nejsú rozuměna od syna božieho tělesném kralování, neb jest na tomto světě nekraloval. Ale mají býti rozoměna duchovně, neb skrze Davida, jehožto se jméno vykládá, jako by řekl: Vzezřenie žádostivé znamenává se každý, jenžto mysl svú vždy má u boze skrze Jakuba, jehožto se jméno vykládá, jako by řekl Silný lomozitel, znamenává se duchovně každý, jenžto se s diáblem lomoze svítězí. Tiem dvojím dává hospodin stolici věčného seděnie, v nebeském království kralovánie, totiž těm u boze, ješto vždy svú mysl mají, a těm, ješto nad diábly svítězují. S těmi Ježíš kralovati v nebeském království bude, kterémužto kralování nebude konce. Protož i řekl anjel jeho kralování nebude konce.
V ta doba teprv Maria odpověděla anjelovi a řkúc: Kterým to činem má se státi, a já muže neznaji, totiž ani chci znáti? Tu praví mistr Albrecht Veliký, že dievka svatá inhed řeči anjelově uvěřila, ale že bieše
