se jemu třie holubi a ti na kříži, jenž na oltáři stáše, sedše, na svých prsech těch tří svatých jména mějiechu. To svatý otec Regulus uzřev, skrze to porozoměl, že ti třie světí svú krev pro Jezukrista prolivše sú umřeli. To se dálo po božím narození devadesát let a šesté léto. Amen.
Svatého Kalixta
Svatý otec Kalixtus papež byl jest za ciesaře Alexandra a za toho časóv svú svatú krev prolil. Těch časóv přišed oheň z oblakóv, větčí stranu Říma spálil a jedné pohanské modle, že z zlata bieše slita, ruka ohněm se rozpluvši spadla. Proněžto pohanští kněžie k ciesařovi Alexandrovi přišedše, jeho prosili, aby byla opět bohóm dána, zdali by se tiem okojili. A když nazajtřie ráno obět bohóm kněžie pohanští vzdáváchu, přišed hrom z jasna i zabil čtyři pohanské kněžie a oltář té modly Jovis vešken spálil. A slunce v tu hodinu se velmi zatmělo, tak že Římené se užasli, velikým strachem z města běžiechu.
Zatiem uslyšav římský starosta jménem Palmacius, že svatý Kalixtus s svými žáky v Římě za řekú tajně bydlí, uprosil to na ciesařovi, aby všickni křesťané, proněžto se ty zlé příhody nad městem dějí, byli zahlazeni. A v tu dobu Palmacius, když pojem s sebú množstvie rytieřstva, na křesťanstvo jdieše, na tom miestě všichni zeslnuli. Proněžto se užasl Palmacius, ciesařovi pověděl. To ciesař uslyšav, u větčie zlobě se rozhněvav, kázal se všem třetí den sjíti a druhé modle obět vzdáti. A když tak obět vzdáváchu, v tu hodinu jedna děvečka, dci jednoho pohanského kněze jménem
