krásné kniehy jest učinil, o nichžto by nižádný psáti neuměl, by zvláštnieho zjevenie neměl.
Měl také svatý Dionyzius duch proročský. To se jest ukázalo skrze jeden list, jenžto jest poslal svatému Janu evandělistovi tehdy, kdyžto na mořský ostrov zahnán bieše. Na tom listu jest prorokoval a takto řka: Raduj se, mój přemilý i přežádúcí, jenž z této strasti, v niežto bydlíš, do své se vlasti skoro vrátíš a tu mnoho dobrého učiníš, viery křesťanské povýšíš. To se také o svatém Dionyziovi píše, že jest byl při tom, tu kdežto jest matka božie skončala.
A když to zatiem uslyšal, že svatý Petr a svatý Pavel kázaním Nera ciesaře, své biskupstvo jinému poručiv, do Říma se bral a tu svatých apoštolóv navštievil. Ale když do Říma přišel, nalezl, ano nad nimi popraveno a miesto svatého Petra svatý Climent papežem učiněn. Tehda svatý Climent papež svatého Dionyzia vida, člověka v svaté vieře snažného, přitovařišiv k němu dva svatá člověky, Elenteria a Rustika, poslal jeho do franské země. A tam přišed, šel do města Paříže. Tu mnoho lidu na vieru obrátil, a tak se od něho zvláštně božie milost stkvieše, že často starosty pohanské proti němu lidi vzbudichu. A když se sběhnúc, jeho chtiechu zabiti, jakž jeho brzo zazřeli, tak jemu inhed nic učiniti nemohli, ale před ním padnúce, velmi se jeho užasnúce, rózno se rozběhli.
Tomu diábel závidě, že on vieru svatú plodí, Domiciana ciesaře proti němu vzbudi, tak že přikázal ciesař, aby kteréhož by křesťana nalezli, anebo jeho modlám pohanským obětovati připudili, anebo nemilostivě umučili. Zatiem ciesařóv starosta jménem Festenius proti křesťanóm do Paříže poslán