Juliana v hrozné otrapě běsa v sobě učivši, poče volati velikým hlasem a řkúc: Bóh Kalixtóv jest živý bóh a pravý, a ten se na naše nečisté skutky hněvá. To Palmacius uslyšav, k svatému Kalixtovi přišed, s svú paní i se vší čeledí svatý křest přijal. To uslyšav ciesař, poručil jej jednomu kniežeti, jemužto řiekali Simplicius, zdali by jej kterak krásnú řečí mohl od svaté viery odvésti, neb velmi múdrý a obci potřebný bieše. Zatiem Palmacius za obyčej se bohu modléše a jiné k svatému křtu připravováše. To ciesař uslyšav, kázal všem křstěným hlavy stínati, ale svatého Kalixta pět dní hladem moře, na každý den kyji tepúc, přechovati a naposledy k jeho hrdlu kámen přivázavše, v studnici uvrhli. Amen.
Svaté Hedviky
Svatá Hedvika byla dci slovutného kniežete Pertoldova, jenž byl markrabie vadenský a knieže meranské, matku měla, jiežto jméno bylo Agnes. Ta jest byla dci markrabie orientalského, jenž byl hrabie botoličský a byl syn kniežete Comrata míšenského a luzačského a lancperského markrabie. Ta se jest z své mladosti písmu čísti naučila v franconské vlasti v tom klášteře, ješto Kictingin slove, potom ducha svatého zpuosobením oddána jest za Jindřicha, slezské knieže, s nímžto jest měla tři syny a tři dcery. Mezi nimižto, toti syny, byl jest jeden jménem Jindřich, slovutné knieže, ten jedněch časóv pro křesťanskú vieru připraviv se proti kacieřóm jel a tu v jednom u velikém boji sšel. To se dálo po božím narození tisíc svě stě čtyřidcáté páté léto. Po jehožto smrti knieže Jindřich, otec jeho s svú kněžnú, s
