nemocné a mdlé zvláště postaviv, nad nimi buohu se pomodlil a inhed přišla veliká blýskota s nebe, tak že i apoštol i všickni lidé na zemi padše, leželi bez malé puol hodiny, druzí mniec, by byli hromem otrúceni. Tehda svatý Tóma vstav, k nim ke všem vece: Vstaňte, neb jest muoj hospodin jako blýskota přišed, všeckny uzdravil. Tehda všickni vstavše, se zdrávi jsúc uzřevše, bohu chválu vzdali a svatému apoštolu poděkovali a pokřtili se devět tisícuov lidí kromě žen a malých dětí.
Potom svatý Tóma odtad se zdvihl i šel do vyššie Indie, do dalšie vlasti, a tu mnoho slavných divóv učinil. A mezi jinými divy jedné panně, jiežto řiekali Sintices, svatý Tóma zrak navrátil. A měla jest také jednu přietelnici, jiežto jméno bylo Migdonea. Ta jest byla za jedniem rodicem královým, t. z králového rodu, jemužto bylo jméno Karizius. Ta jistá Migdonea přistúpivši k své přietelnici jednú Sintices, k nie vece: I zdá liť se, bychť já mohla apoštola viděti? A to řekši, ta jistá Migdonia v sprostné se rúcho proměnivši, šla, kdežto svatý Tóma lidem kázáše. A tu se mezi chudými ženami posadivši, slova božieho poslúchala. A v tu hodinu svatý Tóma o potupě tohoto světa zvláště kázáše a takto řka: Ó, světe, kterak si hubený, truchlým příhodám poddaný. Kdyžtě člověk v obludné jistotě najlépe drží, tehda v okamženie, uteka zmizieš. To kázanie Migdonia uslyševši, křesťanskú vieru přijala a od svého hospodáře vzdalovati poče.
Tehda Karizius to na králi uprosil,
