nehýbavši. Aj, kněžie přišedše, božie tělo jie dali a tu skončala i pochována. A na tom miestě kostel učiněn. To se dálo za těch časóv ciesařiev, jimžto řiekali Konstantinus a druhému Maxencius po božiem narození po třech stech letech. Amen.
Svatého Tómy apoštola
Svatý Tóma apoštol kdež bieše v téj vlasti, ješto Cesarea slove, zjevil se jemu hospodin a řka: Král judský jménem Gundoforus poslal jednoho svého úředníka, probošta, jemužto jméno Abanes, aby nalezl v tesařovém řemesle mistra rozumného, a proto chci tě k tomu králi poslati. K němužto svatý Tóma vece: Kam kolivěk tvé milosti libo, tam mě pošli, jediné mne do judcské země neposielaj. Jemužto hospodin vece: Jdi bezpečně, jáť budu stráže tvój. A když ty vlasti na vieru obrátíš, tehdy svú krev prolé aneb vyléš, ke mně přídeš a se mnú na věky bydliti budeš. K tomu svatý Tóma vece: Ty jsi mój hospodin a já sluha tvój, buď vóle tvá. A když probošt po tržišti chodieše, zjevil se jemu hospodin a řka: Co kupuješ, mládečku? Jemužto probošt odpověděl řka: Mój král poslal mě hledati mistróv k tesařství umělých, aby jemu římským dielem sien udělali. Tehda hospodin da jemu svatého Tómy apoštola, jeho v velmi tom řemesle pochváliv. A když odtad vstavše, svatý Tóma a ten probošt Abbanes sedše na lodí, pryč odtad pluli. I přibrali se do jednoho města a tu král jeden svú dceru vdav, velikú svatbu a slovutné hody činieše, tak že provolati kázal, ktož by na té svatbě nebyl, ten by královu přiezen ztratil. Proněžto svatý Tóma
