věděli a opatrně u pokoře se drželi, neb vás nadejde veliká nenávist od zlých lidí. Budete vyhnáni do jiných vlastí a tam šest lest přebývati budete, a toto vaše bydliště knieže naše poddá lidem cizím. Ale vy, mé milé dietky, v tom protivenství nerozpakujte se, u vieře tvrdě stójte, bratří svých u boze těšte, boha vždy chvalte, když vám dobře bude, bohu děkujte, když vám se zle povede, pokorně pro milý bóh trpte, neb ta hodina příde, v nižto vás hospodin utěší. A po šesti letiech slituje se nad vámi hospodin a navrátí vás v týž pokoj u vaše bydliště a vás nad vašimi protivníky pomstí. Tak ty časy mají přejíti, že když knieže milostivý Břetislav umře, potom bude v zemi knieže Spytigneus, jenž bude vás nenáviděti. A když ten Spytigneus umře, miesto něho Vratislav v Čechách knieže bude, tohoť bóh svým duchem osvietí ve všie bázni i v dobrotě. Tenť vás u vaše bydliště zase navrátí, a tu se vrátiece, s pomocí milého Jezukrista viec pokoj mieti budete.
A když jim to vše propovědě, nazajtřie vnide k němu jeden sirotek chudý, jehož svatý Prokop bieše týden pro bóh krmil, bera odpuštěnie od otce svatého, chtě se domóv vrátiti. K němužto svatý Prokop promluvi a řka: Synu mój milý, nemámť nynie co dáti, ale pobuď do zajtřie, tuť mé skončenie příde bohem již zpuosobené. A jakžť brzo skončím, tak tobě bude má suknice dána. A když zajtřie přijide, nešporní a kompletní hodinu dokonav, jakž kolivěk již duši sbieraje, bohu se modle, diáblu se bránieše. Okolo něho jeho bratřie plačíc stáchu, tu je hospodinu poručiv i skončal. To se dálo od božieho narozenie po tisíci padesát třetieho
