zajisté teplotu dává, když vysoko sě nese, a když nízko, tehdy tak veliké moci nemá. Slunce jest prostřed jiných hvězd bludných jakžto král v svém království. O němž die Haly, že jest světlo a sviece nebeská a zprávce světa, rozdělitel časuov, jím sú hvězdy západnie i zchoděznie, jím sě hýbe všeliká věc, která sě sama od sebe hýbá, jímž věci rostú a zrá ovoce.
Od přirozenie jest Slunce horké a suché a mužské, věčí statečnosti dává, a což k zprávě královstvie příslušie, o tom příchylnost dává. Jednú cěstú sě béře v svém okolku, ale hvězdy blúdiece s té cěsty vystupují. A proto vidíš, že Měsiec daleko výš i níž chodí než Slunce, chceš li znamenati. A když Měsiec na tu cestu přijde, scházěje sě s Sluncem na novo, tehdy zastiení Slunce, a proto Slunce pokaženie béře, a to někdy viec, a někdy méň, jelikožto Slunce právějie svým prostředkem móž býti na slunečné cestě a také jelikožto Slunce móž sě dále povýšiti neb přiblížiti k Měsieci. A ač Slunce jest větčie než Měsiec, však je Měsiec zastieniti móž, ač řiedko velmi všecko celé, a to jelikožto k našemu zraku, ale v pravé pravdě všecko úplně od Země vše móž zakryto býti. A aby rozoměl, kterak jest to: Předlož ruku svú mezi své oko a některé světlo nebo okno, jímž jde světlo, a pro menší ruku, nežli jest okno, neuzříš okna. A čím dále okno bude od ruky, tiem jeho méně uzříš. A kdy sě to má přihoditi, kterak sě mnoho má Slunce zatmieti, o tom jest zvláštnie uměnie, s nímž sě hvězdáři mají obierati zvláštním uměním, jež já něco napoviedám, ať by sě toho žádalo uměti. A aby věděl některé skutky přirozené.
Slunce své také panstvie má v jedné straně ze dvanádcti stran, jenž slove Lev. Od toho Slunce všecky časy béřeme, přirovnávajíc jiné běhy jiných nebí anebo hvězd k běhu slunečnému.
