Sedmé nebe jest nad tiem a má také jednu hvězdu, která slove Hladolet anebo Stařec. Ta jest barvy olověné anebo železné. Léně sě v svém běhu hýbá, nebo ve čtyřidcěti letech svój běh skonává. V přirození jest studená a suchá a starosti obyčeje má. Drahá léta činí, tesknosti a samoty činí. Jest také v pokolení samcovém, ne tak by měl údy samcové, ale že dává moc přirozenie toho, vedlé času jest noční, znamená mistrovstva stará, neužitečná a nečistá. A tak pravie druzí, že znamená vieru židovskú, kteráž sě s žádnú nechce spřiehnúti, ale ji jiné viery k sobě za základ přijímají, jakož tato hvězda žádné hvězdy z dřievních nezstíhá, ale jiné ji stíhají. Ta hvězda lidi suché, smědé, lénie, zarmušilé, skúpé a starostlivé znamená. Má také moc větčí ve dvú stranú nebe, o nichž potom sě napovie, jenž slovú Kozlorožec a Vodnář neb Vodný muž.
A od těchto sedmi hvězd mají jména dnové, vedlé jiných jazykóv nazývanie. Neděle sě Slunci přidává, pondělí Měsieci, úterý Smrti, středa Obojetníku, čtvrtek Biskupu, pátek Smilnici, sobota Starci. Mají také tyto hvězdy rozličné přirozenie vedlé rozličných miest a odpor mezi sebú a scházenie. A tak mají divné točenie a rozličné, jednak před sě, jednak za sě, jednak brzce, jednak léně. A o tom nenie řeč zamieněna, protož jie ukracuji.
Osmé nebe, na němž sú hvězdy, kteréž mají obyčejné a jednostajné točenie. A má nad sebú deváté nebe, a to jest najvětčie, ješto jinými hýbá nebesami svú prudkostí, proti němuž postupuje nebe hvězdnaté ve sto letech jedniem stupněm a vedlé jiných položení v šedesáti a vedlé jiných jinak. Ale viec sě jich na tom sjednává, že ve sto letech sě to jedná. O tom postupování sě druzí mudrci domnievají, že když postúpí stupni všemi nebeskými až
