rado[43r]číslo strany rukopisuvati se budem v spasení jeho. Ó, jaké to bude veselí, ješto netolik na duši, ale i v těle bude! Jakož dí Izaiáš: V zemi své obapolně vlásti budú, veselí věčné bude jim. A v knihách Přiesloví dí: Všickni domácí její zobláčeni sú dvojím rúchem, totižto dvojími štolami. Kteréžto jedné spravedlivých duše již užívají a druhé podlé těla očekávají, aby ji přijali, když také bude jim radost netoliko z svých vlastních skutkuo, ale i z zaslúžení všech svatých. A skrze Jeremiáše die pán buoh: Jáť jim bydliti káži doufánlivě. A budú mně za lid a já budu jim za boha a dám jim srdce jedno a cestu jednu, ne jednotu podstaty, ale svazkem lásky. Protož, nájmilejší, poněvadž duše mučedlníka, vyznavače a panny svaté a duše tvá budú jedno, tehdy jisté jest, že jich radost bude tvá radost. O tom svatý Řehoř die, že taková jest moc lásky, že všecky věci spojuje v tovařižství[do]tovařižství] towařižſtwij, že z dobrého, kteréhož někto nemá, však se raduje, když to u jiného vidí. Zajisté ta předivná a mnohá radost v srdce člověčí jest nevstúpila, neb jeden každý spravedlivý všecken v tu radost vejde, a tak radost jeho plná bude. Neb se všech stran divně se radovati bude. Vnitř zajisté z čistého svědomí, zevnitř z těla svého oslavení, z duolu, z krásy a z obnovení nebe a jiného stvoření, svrchu pak z vidění pána boha, stvořitele svého, a všudy vókol z žádostného utěšeného tovařiství anděluov i všech svatých. A protož svatý Matúš napsal, což sám pán pověděl: Vejdi v radost pána svého, totiž